I am Kryšpín

The diary of a creative thinker

Menu Close

Month: June 2007 (page 1 of 2)

Nádherné město Písek

Včera jsem se vrátil z Písku s věcma a hlavně se smutkem, protože prázdniny narušili můj Písecký stereotyp, který jsem si tak oblíbil. Každé ráno vstávat bez budíku s pocitem, že jsem se dostatčně vyspal a že mě čeká nádherný slunečný den. Otvírám a vstupuji na balkón, kde se protahuji a nechávám na sebe dopadat první sluneční paprsky.

pisek-most.jpg

Zapínám si svůj Mac a pomocí iTunes si pouštím nějakou hudbu. Nasnídám se, převlíknu se a udělám další potřeby. na internetu si vyřídím nějaké formality a vyrazím do školy skrz krásně voňavou Lipovou alejí a přicházím na přednášku a začínám do sebe vstřebávat vědomosti. O přestávkách si pokecám se spolužáky. Po přednášce s radostí jdu do mé nejoblíbenější restaurace, kde každý den obědvám. V ulici Komenského je nádherný rohový žlutý barák s názvem Budvar restaurace, ale všichni ji říkají Otava. Vstupuji dovnitř a zdravím se s číšníky. Vstupuji do mého oblíbeného salónu.

ksz108s2b.jpg

Omlouvám se za kvalitu obrázku, na internetu jsem lepší nenašel.

Zahlídnu svou oblíbenou Štěpánku, která se tam o nás mile a s úsměvem stará. Pozdravím ji a opětuji úsměv. Sedám si do kóje k oknu, abych viděl na kašnu a díval se co se venku děje. Snažím se vybrat z 15ti jídel něco na co zrovna mám chuť. Štěpánka mi už přináší polívku a prohodíme řeč co je nového. Objednám si hlavní jídlo a s chutí se dávám do polívky. když dojím polívku, Štěpánka mi přináší druhé jídlo a sedá si ke stolu a během mého obědvání si povídáme. Po obědě se mě Štěpánka zeptá zda si dám kafe. Přikyvuji a po chvíli se nese kávička a zákusek. Pomalu si vychutnávám a po zkontrolování hodin zjišťuji, že už jsem tu strávil příjemně skoro celou hodinu. Zagestikuluji Štěpánce, že bych rád zaplatil. Ta hned příjde a z úst ji vyjde cena 55 Kč (tato cena zahrnuje polívku, hlavní jídlo a možnost samoobslužného stolu). Dávám ji klasických 60 Kč s dýškem a navzájem si poděkujeme. Rozloučím se a vyrážím směr intr.
Vcházím dovnitř a na vrátnici dostávám klíče od pokoje. Na chodbě potkávám holky a tak s nima prohodím řeč. Potom jdu za vychovatelkama, tam si na chvíli sednu a pokecáme co je nového. Poté jdu zpět na pokoj a pouštím si opět hudbu. Po chvíli někdo zaklepe na dveře a vstupuje Evča. Povídáme si apod. Potom jde na večeři a já na ni čekám, abychom mohli spolu do Tesca kde si koupím večeři já. Vyrážíme s baťohy a Evča mi vypráví příběhy ze svého života. V Tescu si nakoupím pizzy, toasty, plátkové sýry, paštiky, chipsy a nějaké ovoce. Vracíme se zpět a blíží se sedmá hodina. Jdu teda do klubovny, kde už vidím Páju jak kouká na seriál Ulice. Příjde reklama a s Pájou prohodím řeč. Reklama skončí a já jdu zpět na pokoj, kde se připravuji na večer. To záleží na dni který je. Úterý a čtvrtky čekám na Kriminálku a zbytek chodím s kámošema buď do hospody na jedno černé pivo. Nebo na hřiště si zaházet basketovým míčem na koš, nebo kroket nebo si s holkama zahraju frisbee apod. Zábavy se tu najde dost. Kolem půl jedenáctý jsem většinou už na pokoji a při hudbě dělám něco na internetu. Potom si občas pustím na DVD nějaký film. Po filmu si dám sprchu a to už je půl jedný, takže oční výčka už padají a já ulehám do postele s pocitem, že jsem prožil zase krásný den a zítra může být ještě hezčí.

Tuborg a kreativní reklama

Minulý čtvrtek mě překvapila návštěvnost mého blogu. Článek Nejkreativnější reklamy z celého světa si přečetlo více než 2500 čtenářů a to jen díky odkazu na technet. Takže jsem připravil další sérii kreativní reklam, ale zaměřenou na jeden jediný výrobek, oblíbené pivo. Ale nebude to kreativní reklama na Gambrinus, Staropramen, Plzeň, Stella Artois, Heinekens, Budweiser atd. Podivejte se na 10 skvělých reklam pivní značky Tuborg. O reklamu na tuto značku se již několik let stará Noble Graphics Creative Studio z Bulharska a vyhráli s ní Bronz Epica Awards v kategorii Alkoholické nápoje. Pro mě osobně se mi velice líbí využití témat z blockbusterových filmů s kombinací zelené barvy.

Kolekce blockbusters movies

tuborg-kill_the_bill.jpg

tuborg-lord_of_the_drinks.jpg

tuborg_smoking_barrels.jpg

tuborg-gulp_fiction.jpg

Kolekce party

beach-party.jpg

retro-party.jpg

bachelor-party.jpg

gay-party.jpg

naked-party.jpg

hip-hop-party.jpg

Via Eatnineghost

Dostal jsem se k filmu

Jak už jsem psal v předchozím článku, tak jsem se přihlásil do soutěže o nejlepší festivalovou znělku, protože konkurence nebyla příliš velká a tak jsem měl naději umístit mezi první pětku nejlepších. K tomu jste mi pomohli vy. Více než 300 čtenářů mi dala svůj hlas a já všem za to moc děkuji.
Jenže problém byl v tom, že po uvedení mého článku se objevili noví soutěžící a tak vzniklo víc znělek, než do doby před mým vydání znělky. Rekordní den byl poslední, kdy se měla soutěž uzavírat. Celkově se v ten den přihlásilo sedm autorů a teprve začal boj. Ze všech těch sedmi znělek (vlastně úplně ze všech znělek) stála za to jen jedna jediná – krátký život mouchy, kterou bych podle mě vyhlásil absolutním vítězem. Druhým konkurentem byla znělka Krátký film, krátké občerstvení. Autor této znělky hledal inspiraci u plakátu na jiný festival krátkých filmů.

shortfilm.jpg

Ale teď přejdu k hlavnímu tématu, proč tenhle článek píši. Den po mě se přihlásil jakýsi houslista, který se i v den vydání své znělky dostal na první místo (já už jsem měl kolem stovky hlasů), což mě velice překvapilo, protože to ani není znělka. Ale co, soutěž je soutěž a hlasují návštěvníci, jejichž vkus neovlivním. O den později se přihlásila znělka kratší let než obvykle, která nakonec vyhrála první místo s neuvěřitelnými více než 2000 hlasy, které během víkendu získala (soutěž už měla být 15tého uzavřena, ale byla uzavřena až v pondělí o tři dny později). Během víkendu jsem propadl o celé čtyři místa až na sedmou pozici, což mi přišlo nefér kvůli pravidlům, ale co nadělám. Pravidla určuje Vodafone. V den uvedení této znělky jsem se podíval i do soutěžní galerie plakátů na první místo, abych se podíval na počet jejich hlasů. Překvapil mě počet soutěžících, kterých bylo o desítky víc než v soutěži znělek. Hlasy se pohybovali kolem tisíci a když jsem se podíval příští den, tak se hlasy pohybovali kolem 10 000 (Silně pochybuji, že tyto stránky měli tak velkou návštěvnost UIP za den). To už mi přišlo divný a napsal jsem o tom kámošovi přes ICQ, ten mi během pár vteřin odpověděl, že zjistil jednoduchý způsob přidávání libovolný počet hlasů. Radši jsem to nechtěl vědět, protože je to proti pravidlům a hrozilo by vyloučení ze soutěže. To jsem nechtěl, to bych radši byl 18tý (prvních osmnáct vyhrává stejnou cenu). Následující den byl ten kritický. Díky vašim hlasům jsem se dostal čestně mezi první trojici vítězných. Ale zároveň se objevili nové znělky. Jedna z nich byla speciální – Delší jazyk, kratší filmy, ta se v den vydání vyšplhala mezi tu první trojici a jak jsem si všiml, tak každou minutu dostávala jeden hlas. V neděli jsem se vrátil z chaty a zjistil svoji finální pozici sedmého místa, ze které jsem měl radost.

V pondělí už bylo hlasování ukončeno a já se těším až se mi dnes ozvou z Vodafonu, kde a kdy si můžu vyzvednout výhru (v pravidlech psali, že se ozvou nejpozději do 19. června, snad dodrží aspoň tuhle podmínku). Na stránkách kviff jsem si vytvořil program filmů, které chci vidět a plánuji co dál. Pokud jste dočetli tento nudný článek až sem, znova vám děkuji za vaše hlasy a uvidíme se na festivalu.

Koncept na festivalovou znělku

Vodafone je pokaždé součástí něčeho velkého. Tentokrát je partnerem 42. MFF v Karlových Varech a k tomu pořádá soutěž o nejlepší znělku na Festival krátkých filmů. Původně jsem neměl v plánu se do soutěže vrhat, ale nedávno mi zavolal bývalý spolužák ze střední, že by jsme mohli na festival vyrazit. Změnil jsem názor.

p8095437.JPG

Když jsem se podíval na soutěžní znělky, tak mi to vyrazilo dech. Skoro žádná znělka se nedržela hlavního motta: “Kratší než obvykle” a motivu znělky už vůbec ne. Mám tedy jednodušší cestu k vítězství.

Jak koncept vznikal?
Nejdříve jsem si musel určit, co je hlavním cílem. Návrhy musí souviset s mottem 3. ročníku Festivalu krátkých filmů Praha, které zní: “Kratší než obvykle”.
Jednoduchý, ale přitom silný nápad, který musí představit atmosféru a charakter festivalu. Znělka musí být zároveň krátká, což zároveň vystihuje délku filmů. Jenže já chtěl jít ještě dál, původně jsem chtěl vyprávět příběh pomocí digitálních fotografií, frame po framu. Jenže jsem zrovna neměl nic po ruce, tak jsem šáhl po fotografiích, které úzce souvisí s filmem a skládal postup výroby filmu.

Střih
Zapnul jsem střihový program a začal vytvářet jednoduché titulky a skládat obrázky, popřípadě je poupravovat. Střih byl hned hotov, znělka trvá celých třináct sekund. Začal jsem exportovat a převádět do formátu, který je do soutěže potřeba (3gp, mpeg4 o maximální velikosti 300kb). Teď si teprve všímám chyby, kterou jsem provedl. Bohužel při exportu do nižší a velmi rapidně chudé kvality se zhoršil zvuk a hlavně, obraz nejde podle představ.

Odesílání MMS
Kupodivu nejtěžší část celého procesu. Nejprve jsem si musel pořídit Vodafone Divokou kartu, nastavit možnosti odesílání MMS zpráv apod. Kopírování videa do mobilu a odesílání MMS. To jsem musel udělat celkem čtyřikrát, takže jsem o 40 Kč chudší. Bylo to způsobeno tím, že Vodafone přijimá 3gp pouze v té kvalitě, v jaké lze pořídit video v mobilu. I kdyby jste měli super kvalitní video v 3gp, tak vám ho nepříjmou. Takže kvalita opravdu musela stranou a můj koncept nevyznil, tak jak jsem si přál.

Finish
Video se poté objevilo na internetových stránkách Dostaneme vás k filmu. Speciálně pro vás, jsem uploadnul kvalitnější video ve formátu mov (stahujte zde) a nebo si znělku můžete prohlédnout na vimeo.

Prague short film festival commercial from Jan Marcinek on Vimeo.

Pokud budete chtít podpořit můj návrh, budu jedině rád a budu vám vděčný i za komentáře ke znělce.

© 2017 I am Kryšpín. All rights reserved.

Theme by Anders Norén.