I am Kryšpín

The diary of a creative thinker

Menu Close

I am in Banská Štiavnice

Po dlouhé době jsem se vrátil zpět na Slovensko. Nikoliv však do Košic nebo do Smilna, kde jsme měli chalupu, ale do Banské Štiavnice se rekreačně podívat na památky a místní okolí. Jsme ubytováni velmi těsně poblíž náměstí a máme vše na dosah.

bydleni-v-banske-stiavnici.jpg

Zde bydlíme.

Banská Štiavnica je jedním z nejkrásnějších a historicky nejzajímavějších míst na Slovensku. V prosinci roku 1993 se Banskej Štiavnici dostalo nejvyššího mezinárodního uznání, když bylo historické jádro města spolu s technickými památkami v okolí zapsané do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

V historickém jádře města – městké památkové rezervace je 360 objektů umělecko – historických památek. Archeologické nálezy na vrchu Glanzenberg dokazují, že prvotní hornictví se na území dnešní Banskej Štiavnice rozvíjelo už v období keltského osídlení.

Dějiny města se začali psát od roku 1238, kdy byly uděleny Banskej Štiavnici privilegia královského města. Historie Banskej Štiavnice je od vzniku města spjatá s hornictvím, o čemž svědčí její erb, kde je na modrém štítě zobrazené stříbrné opevnění a zlaté hornické nástroje. Banskoštiavnický hornický revír v těžbě stříbra od 13. až do konce 18. století byl v některých obdobích nejproduktivnějším ze všech hornických revírů v Evropě a i v těžbě zlata patřil k nejvýznamějším producentem. V 13. století na pozvání panovníka přicházejí do města němečtí osadníci, především horníci z dolnoněmeckých a rakouských území. Už v tomto období stáli ve městě dvě předrománské baziliky, vzdálené od sebe jen 500 m, což svědčí o bohatství a prosperitě města. Politický význam města se upevnil vytvořením Svazu středoslovenských hornických měst na konci 14. sotletí. Prosperitu města narušili mocenské boje o uherský trůn a následné zemětřesení v letech 1442 až 1443.

Ani tyto události však nedokázali zastavit vzrůstající význam a bohatství města. Na přelomu 15. a 16. století bohatí měštani a majitelé dolů investují svoje peníze do výstavby honosných reprezentačních sídel. To se významně odrazí na celkové podobě města. Po porážce uherské armády tureckými vojsky při bitvě na Moháči (1526) se pod hrozbou tureckých nájezdů v městě začalo s výstavbou fortifikačního systému, jehož výstavbou byl pověřen italský stavitel Pietro Ferrabosco. Na konci 16. století se město stalo sídlem hornické komory a úřadu, který spravoval doly, hutě a mincovny v celé středoslovenské oblasti. V roce 1627 se v místních dolech poprvé na světě použil střelný prach na hornický odstřel.

V 17. století Banská Štiavnica přežila svoje zlaté období. Těžba zlata a stříbra dosáhla nejvyšší hodnoty v roce 1690 (605 kg zlata, 29 000 kg stříbra). Ruka v ruce s hospodářským a technickým rozvojem i samotné město zaznamenalo kulturní a stavební rozmach. Uskutečnují se přestavby a město se stává centrem společenského a kulturního dění. V 18. století je Banská Štiavnica třetím největším městem v Uhersku. Významným mezníkem v historii města bylo zřízení Hornické akademie v roce 1762. Byla to první vysoká škola technického charakteru na světě a Banská Štiavnica se stala centrem rozvoje hornické vědy a techniky v Evropě. První přednáška na Hornické akademii proběhla 1. října 1764. Se jmény profesorů této školy jsou spojené mnohé evropská, ba i světová prvenství v oblasti vědy a techniky. Hornická akademie se později sloučila s Lesnickým institutem a tak vznikla Hornická a lesnická akademie v Banskej Štiavnici. Akademie vyškolila množství hornických odborníků, kteří se podíleli na vzniku nových metod a postupů při těžbě rudy prakticky po celém světě. Právě díky jejím studentům se zachovala nejrozvitější a současně nejpůsobivější tradice Banskej Štiavnice – SALAMANDER. Je to svérázný průvod městem v dobových kostýmech, přesycený atmosférou zašlých slavných časů. Koná se každoročně začátkem září.

Do poloviny 18. století byl v okolí Banskej Štiavnice vybudovaný jedinečný hornický vodohospodářský systém sestavený ze 60ti vodních nádrží, které jsou v současnosti vyhledávanými střediskami letních dovolených. Tyto jezera jsou začleněny do malébné hornaté přírody Štiavnických vrchů s nejvyšším vrchem Sitno (1009 m. n. m.), které je vázané s legendami. Štiavnické vrchy jsou propletené stezkami, na kterých můžete obdivovat památky (Povrchové vchody do štol), ale hlavně překrásnou flóru a faunu.

Toť celá historie Banskej Štiavnice. Na chvíli se tedy z blogu vášnivého filmaře stane blog vášnivého cestovatele. Snad i přes rozdílný obsah zůstanete věrnými čtenáři a budete online brouzdat po památkách se mnou, protože nejspíš budu dělat reporty z každodenního brouzdání.

© 2018 I am Kryšpín. All rights reserved.

Theme by Anders Norén.