I am Kryšpín

The diary of a creative thinker

Menu Close

Month: January 2009

Jan Kaplický

Jan Kaplický je jeden z mála osobností se kterými jsem se setkal osobně. Poprvé jsem o něm slyšel ve škole, kdy nám Jana Hádková promítla dokument Jan Kaplický – profil. Jeho tvorba se mi líbí víc než známějšího architekta Rem Koolhaase.

Jan Kaplický vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V roce 1968 odešel do Velké Británie. Spolupracoval například s Renzem Pianem, Richardem Rogersem a Normanem Fosterem. V roce 1978 založil s Davidem Nixonem vlastní kancelář Future Systems, o deset let později se jeho partnerkou stala Amanda Levete. V průběhu 80. let společně rozvíjeli vizi možné budoucí architektury a stali se jedinou britskou architektonickou společností, která pracovala pro NASA. Jedinečná zkušenost a práce pro kosmický výzkum a znalosti materiálu i technologií ovlivňují praxi Future Systems dodnes. Je držitelem mnoha ocenění, z nichž nejznámější je nejprestižnější britská cena za architekturu Stirling Prize za stavbu novinářského centra na londýnském kriketovém stadiónu.

Nedávno uveřejnil The Independent přehled nejvýznamnějších moderních staveb na světě. Jan Kaplický je v něm zastoupen dvěma stavbami, Lord’s Media Centrem v Londýně a obchodním domem Selfridges v Birminghamu. Realizace Future Systems lze nalézt v Evropě, Asii i Americe, jejich projekty byly publikovány ve více než třiceti zemích světa. Respekt si vydobyl projekty i realizacemi, které se chovají šetrně k životnímu prostředí, aniž by rezignovaly na hledání nových forem architektury.

V březnu roku 2007 se stal Jan Kaplický vítězem architektonické soutěže na projekt nové budovy Národní knihovny na Letné v Praze. Jenže čeští politici a někteří další lidé se proti tomu obrátili zády a zamítli postavit na Letné knihovnu. Díky tomu odmítl Jan Kaplický cenu za přínos v oblasti výtvarného umění a architektury od ministerstva kultury.

Jan Kaplický zemřel 14. ledna 2009 v Praze. Náhle mu selhalo srdce, když procházel ulicí Československé armády nedaleko Vítězného náměstí v den, kdy mu jeho druhá žena Eliška porodila dceru Johannu…

BcA. Kryšpín a jeho ohlédnutí do roku 2008

Rok 2008 budu asi považovat za jeden z osudových roků v mém životě. Získal jsem titul bakalář umění. Prožil jsem lásku, štěstí, smůlu, pláč, radost a další emoce. Na to se nesmí zapomenout a proto si to musím připomenout. Začátek roku 2008 byl ve znamení reklamy, kterou jsem točil jako cvičení zimního semestru.
Velká část roku 2008 obsahovala festivaly. Duben byl ve znamení Febiofestu, kde jsem po dlouhé době opět viděl Adélku, moji filmovou dušičku. Tu jsem potkal i na filmovém festivalu v Karlových Varech, kde jsem nebyl za zábavou, ale pracovně. Přestože zábava tam byla taky. Zde jsem poprvé osobně poznal mého oblíbeného českého režiséra Ivana Zachariáše.
V této době už jsem měl za sebou první část absolventských zkoušek, kde jsem si vylosoval otázky z dějin literatury a filmu. Angličtinu jsem taky zvládl.
Během letních prázdnin jsem byl v zahraničí na Slovensku. Banská šťiavnica je nádherné městečko a doufám, že jsem tam nebyl naposled.
Měsíc září v roce 2008 nikdy nesmím zapomenout. Jednak jsem se stal bakalářem, kde jsem zvládl odborné předměty na jedničku a hlavně jsem byl na jedinečném koncertu Coldplay.
V roce 2008 jsem také vytvořil několik jedinečných internetových projektů. Několik z nich souvisí s fotografiemi. Bloggeři z celého světa se mohou zapojit stále do jednoho projektu. Já občas udělám I shot myself, vytvořil jsem českou mapu internetu a nakonec jsem udělal virální video, díky kterému možná vyhraju soutěž. To se dozvím až 15. ledna v tomto roce.

Byl by to příjemný start do nového roku. Jsem zvědav na tento rok, kdy začne moje pracovní kariéra. Najdu si přítelkyni? Navštívím nějaké festivaly a koncerty? Uvidíme. Každopádně stay tuned a buďte první, kdo se dozví něco nového z mého života 😉

© 2017 I am Kryšpín. All rights reserved.

Theme by Anders Norén.