V půl deváté mě probouzí telefonát. Divím se, co se děje a tak ho zvedám. Úklidová služba se ptá, zda budu chtít uklidit pokoj, protože se mi nemůže dostat do pokoje. Takže vstávám, jdu na snídani a vyrážím opět do šedivého Hong Kongu.

Hong Kong's Filipines

Na Central mě překvapuje zástup lidí ležících na rozložených kartonových krabicích. Nejdříve jsem je měl za bezdomovce, ale s dalšími kroky si uvědomuji, že se jedná pouze o postavy ženského pohlaví a že mají normální vybavení a oblečení. Nejspíš tu čekají na slavnou osobnost. Někteří si tu staví hotové obydlí. V metru si kupuji jízdenku a rovnou i lístek do DisneyLandu. Svezu se až na Sunny bay, které teda dnes moc sunny není. Přestupuji do Mickey Mouseovského vlaku. A to doslova. Okna jsou tvořena ze siluety Mickey Mouse, uvnitř jsou sošky všech postav a také fotografie Walta Disneye.

Disney train

Cesta netrvá dlouho a ocitám se na nádraží. Přes promenádu přicházím k velké fontáně, o kousek dál projdu přes turnikety a rychlou chůzí se snažím dostat k Space Mountain, což má být podle mapy nejdivočejší atrakce ve zdejším Disneylandu. Bohužel brány jsou ještě zavřené, kvůli otevíracímu průvodu, který začíná v 10 hodin.

Disneyland musican

Mám dvacet minut k dobru. Jdu tedy nakoupit další dárky a prohlédnout si důkladněji obchody na Main street, USA. Trošku jsem se tu zasekl a otvíračku jsem prošvihl, takže se rovnou přesouvám do Mountain Space. Fronta přede mnou je ještě malá. Sedám si do vozíku a začal jsem být z těch jejich menších vzrůstů paranoidní, že je to stavěné na jejich velikost a já bych se cestou mohl praštit hlavou o náhodný meteorit. Pro jistotu jsem se skrčil a jízda mohla začít.

Space mountain

Jestli tohle měla být nějaká divoká jízda, tak jsem čínský císař. To pomalu nemá ani k té nejobyčenější jízdě v pařížském Disneylandu. Zkusil jsem ještě navštívit Autopii, abych měl za sebou ty dvě největší atrakce. Pak jsem zkusil místní kino, které mě naopak nadchlo více než v Paříži. Obraz šahal až do úhlu 270 stupňů, sedačky se hýbaly, cítili jste vůně, dostali jste spršku vody, foukalo to a nakonec vyletěl kačer Donald vaším směrem a objevil se v rozbořené zdi za váma.
Z kina jsem přešel rovnou do Adventureland, kde se lodí projíždíte kolem Tarzanova ostrova a objevujete taje džungle. Sloni, nosorožci, zebry, zlí domorodci apod. Při jejich objevení začalo jedno dítě vřeštět a bálo se. Když jsme projížděli údolím lebek, tak nešťastná matka zakryla dítěti i oči po celý zbytek jízdy, aby z toho neměl trauma po celý život.

Happy elephant

Hippo

Skulls

Pomalu mám za sebou všechny atrakce, takže nastává čas na oběd. Bohužel tento nápad mělo v jednu hodinu odpoledne více lidí a já nemohl najít místo k sezení. Nakonec se podařilo a slečna mě doprovodila ke stolu. Dal jsem si dnešní specialitu a tou byly grilované krevety a šťáva z liči. Krevety byly ještě plněné sýrem a chutnali velmi dobře, za to liči chutnalo jako saponát. Na cestu zpět do Hong Kongu si kupuji spanish coffee – kafe se zmrzlinou.

Avenue of Stars

Kowloon. Náhodou objevuji Artist Road (Avenue of Stars), který jsem včera minul z důvodu, že to bylo zakrytý stavbou New World Centre, která se tam staví. Hollywoodský chodník hvězd a spousta soch. Škoda toho ošklivého počasí.

ISM in mirrors

Pěšky podél Chatham Rd dojdu k muzeu vědy, kde zažívám stejnou a možná větší legraci, než v pražském technickém muzeu a na výstavě Play v Mánesu dohromady. Všechno je to škola hrou a všude se mačká, otáčí, dotýká, skáče atd. Tři patra objevování lidského těla, fyzikálních vlastností, stavebnictví a mnohé další. Strávil bych tu více času, ale chtěl jsem stihnout i muzeum historie, které je naproti.

Dinosaurs in Hong Kong Museum of Science

Plane in HK Museum of Science

Optical communication

Dvě rozsáhlá patra od vzniku lidstva, přes usazování v Číně až po vznik Hong Kongu. Opravdu zajímavé, co se historie týče. Je až děsivé, jak rychle se Hong Kong proměnil v tuhle betonovou džungli. Nejvíce jsem se však zajímal o kulturní složkum ale tu tady moc rozvitou nemají.

Museum of History

Museum of history

V metru už se začínám vyznávat, takže se bez problému svezu opět na Central, kde je teď ještě více lidí sedících a na papírech z kartonových krabic. Někteří večeří jídlo navařené z domova, jiní hrají karty nebo bingo, další zase vyřízují na noteboocích maily nebo sledují filmy a ostatní se baví mezi sebou. Pořád jsem nezjistil, o co jde.

philippines playing bingo

philippines sunday

Po eskalátorech se vracím na hotel, ale všímám si blondýny v modrém sportovním úboru – trenky, tílko a šátek. Mám pocit, že už jsem ji tu spatřil několikrát, tak se ji zeptám. A vskutku, poznává i ona mě. Prý už mi dala předzívku “hatboy” na základě mého klobouku. Poděkoval jsem ji, že mě nepojmenovala fatboy, protože mám pocit, že začínám tloustnout. To ji pobavilo a nabídla mi, že bych mohl běhat s ní. Moc rád bych, ale musel jsem ji odmítnout, že už brzy letím pryč. Takže se naše eskalátorové rande rozpustilo na Robinson road, kde ona jde ještě víš na kopec a já níž na hotel…