I am Kryšpín

The diary of a creative thinker

Menu Close

Loučení s Hong Kongem a uvítání v Kuala Lumpur

Loučení s Hong Kongem proběhlo příliš rychle. Začínám mít pocit, že jsem tu měl strávit více času. Je tu ještě spousta míst na objevování a navštívení. Zdejší vlhkost už nepřežilo jedno moje naslouchadlo a jsem rád, že jsem si vzal náhradní. Snad vydrží ještě zbytek pobytu v Malajsii.
Při check-out na hotelu jsem zjistil, že se platí i za úklid pokoje. O tom jsem vůbec nevěděl, takže se mi účet navýšil o dalších 500 HKD. To bych si klidně uklidil sám, jsem na to zvyklej. Díky Airport Expressu se dostávám na letiště, opět platím při check-inu nadváhu zavazadla a lituju, že odlétám v dopoledních hodinách. Zdejší letiště totiž nabízí největší 4D kino a hollywoodský park, kde si můžete vyzkoušet všechno z filmem spojené. Od zpravodajství až po akční zábavu. Obojí otevírají až v jedenáct hodin, tedy deset minut poté, co už budu ve vzduchu. Velká škoda, ale za to o důvod víc proč navštívit zase Hong Kong a Saru.
Od našeho včerejšího setkání sleduji důrazněji rysy obyvatel asijského původu. Podle nich dokážete totiž rozeznat jejich národnost. To jsem si předtím neuvědomoval a dříve všechny házel do jednoho pytle.
Zbylé dolary jsem rozměnil na malajskou měnu a dostávám pocit nejistoty, že s tím dva dny v Malajsii nevyžiju. V letadle sedím u uličky a vedle mě mladý zamilovaný pár, který se jak dvě hrdličky ozobávají a neustále fotím svým iPhonem. Jdu radši dospat to brzké vstávání. Ale ani ne po hodině letu mě ti dva probouzejí, že potřebují na záchod. Pustím je, ale spánek už se nechce dostavit. Otvírám knížku Jeden den od Davida Nichollse a čtu ji až do přistání s hodinovým intervalem přerušování od hrdliček, že potřebují opět na záchod.
Letištní kontrola proběhla hladce jako minule a začíná hledání vlaku, který by mě odvezl podle mých plánů do města. Nemůžu ho však najít a všichni mě odkazují na autobusové nádraží. Je tu několik autobusů. Každý jiné barvy a než se naděju, už kolem mě stojí autobusoví rekruti a držím v ruce lístek do jejich autobusu za 8 MR. Nastupuji do toho nejméně pohodlného autobusu (taky byl nejlevnější) a přemýšlím, zda se vůbec dostanu tam, kam chci. Z okna pozoruji lanaření dalších cestujících do té doby, než se zcela naplní autobus. Začíná 60ti kilometrová cesta do Kuala Lumpur.
Při vjezdu do města mám pocit, že jsem vjel do Hong Kongu zasazeného do džungle. Velké stavby v obležení palem. Na KL Zentral se snažím dostat na KL Monorail – vlak, který jede nejblíže k hotelu. Bohužel celý KL Zentral je ve stavbě a značení tu není žádné. Naštěstí si mojí bezradnosti všimne kolemjdoucí policista a hned mě navede správným směrem. Kupuji si lístek za 2,1 MR a nastupuji do zvláštního vlaku, který jezdí po jedné betonové koleji uprostřed dráhy. Za deset minut se dostávám na stanici Raja Chulan.

KL Monorail

Po výstupu se trmácím deštěm a rozbytými chodníky (poprchávat začalo hned po příletu do Malajsie). Teplý déšť doprovázel mé zbloudile kroky a já začínám litovat, že se nevyrábí i Moleskine City pro Kuala Lumpur. Jediné co mám je screenshot lokace hotelu a metra Raja Chulan z Google Maps ve svém mobilu. Označení ulic jetu směšné, skoro žádné. Ale narážím na turistické centrum a tam dostávám zdarma mapu celého Kuala Lumpur a slečna mi do ni vkreslí cestu na můj hotel Pacific Regency Hotel Suites.
Po další době jsem to našel a dvě milé recepční mi nabízejí množství služeb od masáží po bar na střeše hotelu. S vděkem přijimám vše a po sedmi hodinách od odletu z Hong Kongu zapadám do mého apartmánu.

ISM

Ten je pětkrát větší než pokoj v Hong Kongu. Velká kuchyně, obývák, ložnice a obří koupelna z mramoru. Škoda, že tu jsme sám. Výhled z 27 patra je hezkej a přemlouvám svoje nohy, aby se mnou ještě zašly do nejbližší restaurace, abych nabral síly v podobě jídla.
Nejbližší restaurace je jakási belgická. Pije se tu bruselské pivo a já si dávám bruselskou specialitu spolu s jablečným džusem. Donesou mi kuřecí kousky, zalité sýrem, vařené na pivu Hoegaarden, k tomu teplé pečivo a oblohu. Mrknutím oka je to v mém žaludku, zaplatím a vracím se na hotel podívat se na střešní terasu s barem, protože přestalo pršet. Nádherný výhled a atmosféra.

Luna pool

Night Petronas Twin Towers

Night Kuala Lumpur

Je tu luxusní bar, bazén, soukromé boxy s výhledem na město a k tomu všemu vám hraje DJ. Opět mě mrzí, že tu jsme sám, tak jdu svou osamocenou náladu spláchnout do vany a s únavou ulehám sám do obří postele.

© 2018 I am Kryšpín. All rights reserved.

Theme by Anders Norén.