I am Kryšpín

The diary of a creative thinker

Menu Close

Month: April 2013

Chytlavost reklamních sloganů

Zpravidla věnujeme hodně času přemýšlení nad tím, jak to udělat, aby naše sdělení byla „nakažlivější“ – jak zasáhnout našimi výrobky nebo myšlenkami co nejvíc lidí. Ale na komunikaci je často nejtěžší, jak dosáhnout toho, aby sdělení nešlo jedním uchem tam a druhým ven. Chytlavost znamená, že sdělení má dopad. Nemůžete se ho zbavit, pořád vám zní v hlavě. Uvízne vám v paměti. Když se například začaly na jaře 1954 prodávat cigarety Winston s filtrem, přišel výrobce se sloganem „Winston dobře chutná tak, jak cigareta má“ („Winston tastes good like a cigarette should“). Použití mluvnicky nesprávného a poněkud provokativního „like“ místo „as“ vyvolalo tehdy menší senzaci. Byla to fráze, o které lidé mluvili, podobně jako známý slogan restauračního řetězce Wendy‘s z roku 1984 „Where‘s the beef?“ („Kde je hovězí?“) Richard Kluger ve své historii tabákového průmyslu píše, že lidé z marketingu firmy R. J. Reynolds, která winstonky prodávala, měli „z té pozornosti velkou radost” a „použili kontroverzní slogan jako text krátké, svižné znělky v televizních a rozhlasových reklamách a syntax šalamounsky obhajovali jako ne chybnou, ale hovorovou”. Za pár měsíců díky tomuto sloganu winstonky předstihly značky Parliament, Kent a L&M a usadily se za cigaretami Viceroy na druhém místě amerického cigaretového trhu. Za pár lety to byly nejprodávanější cigarety v zemi. Když řeknete ještě dnes „Winston tastes good”, většina Američanů umí dopovědět „like a cigarette should”. Je to klasicky chytlavý reklamní slogan a chytlavost je pro bod zlomu kriticky důležitou složkou. Jestliže si nezapamatujete, co vám říkám, proč byste vůbec měli změnit své jednání, koupit si můj výrobek nebo se jít podívat na určitý film?
Faktor chytlavosti říká, že určitými způsoby lze docílit toho, aby nakažlivé sdělení bylo zapamatovatelné; jisté, poměrně jednoduché změny v prezentaci a strukturování sdělení mohou mít velký vliv na to, jaký dopad má.

Zdroj: Bod zlomu

Jmenuji se Comic Sans, kreténi!

Poslouchej pozorně. Vím o těch zasraných pomluvách, o kterých mluvíš za mými zády. Myslíš si, že jsem blbej. Myslíš si, že jsem dětinskej. Myslíš si, že jsem znetvořenej font a ubohá výmluva pro font. Tak se zamysli znovu, nerde žijící ve sklepě, protože jsem Comic Sans a jsem to nejlepší, co se stalo v typografii od dob zkurveného Johannese Gutenberga.

Nelíbí se ti, že mě tvůj spolupracovník použil k oznámení o krádeži jeho jogurtu z ledničky v kuchyňce? Nelíbí se ti, že se rozprostírám po celém blogu tvé švagrové? Nelíbí se ti, že jsem na logu té nové thajské restaurace? Myslíš si, že jsem obyčejný a nevkusný? Tak kurva hádej co, Picasso. Ne všichni máme sedmdesát tři zaasraných verzí Helvetiky na našem sedmináctipalcovém MacBook Pro. Omlouvám se celý světe, že všechno nemůže být vytvořeno v ostrém a evropském typu písma švýcarské kvality. Omlouvám se, že se někteří chtějí bavit. Omlouvám se, že stojím v cestě vašeho fašisticky minimalistického Bauhaus stylu. Možná bys někdy měl sundat svůj černý rolák, zastavit tvé chorobné nastavování Tumblr vzhledu a pro jednou si dát zatracenej voraz.

Lidi mě zbožňujou. Proč? Protože je se mnou sranda. Párty se mnou ožívá. Přináším lehkomyslnost do každé situace. Potřebuješ zmírnit drsné poselství skrývající se na záchodě? BANG. Tady jsem. Potřebuješ okořenit směrovky na maturitní večírek? BUM. Zase jsem tu. Potřebuješ sdělit tvůj milý a přístupnější charakter na webových stránkách tvého podnikání? PLÁC. Krásný jako zkurvený narcisy na jaře.

Když se lidi potřebují mstít, pobavit se a pařit. Budu tam. Na rozdíl od tvých ubohých fontů. Zatímco je Gotham na vědecké soutěži, já klátím královnu plesu za dřevařskou dílnou. Zatímco Avenir cvičí na klarinetu, já rozjíždím “Reign In Blood” na mé dvoukrké kytaře Stratocaster. Zatímco Univers si doplňuje své prášky na alergie, já závodím ve své vytuněné Hondě Civic proti gangsterům z Tokia, kteří mě zabijou, pokud nepřejedu cílovou čáru jako první. Jsem sans serif Superman a mým jediným kryptonitem jsou domýšliví pomlouvači jako ty.

Ani tak nezáleží na tom, co si myslíš. Víš proč, hovado? Protože jsem slavnej. Jsem na všech hlavních operačních systémech od dob pojebané aplikace Microsoft Bob. Jsem ve vašich podpisech. Jsem ve vašich internetových prohlížečích. Jsem ve vašich IM. Nejsem jen typ písma. Jsem síla kurva matky přírody a nebudu mít klid, dokud každé křeslo typografického čůráka jako jsi ty, nebude obklopeno mým milovaným a kulervoucím fontem z komiksů.

Už bylo dost těch keců. Jdu se zlejt do němoty s Papyrusem.

Zdroj: McSweeney

Chtěl jsem být art director, ne copywriter

Nigel Roberts je v současné době kreativním ředitelem v Leagas Delaney v Londýně. Svou kariéru začal jako copywriter v Saatchi & Saatchi a poté si prošel agenturami DMB&B, TBWALondon, Ogilvy & Mather a AMV BBDO. Za celou svoji kariéru nasbíral mnoho ocenění D&AD Pencils, Cannes Lions a Campaign Press Awards. Následující text je jeho zpovědí, jak se vlastně k tomu dostal a jakým způsobem pracuje.
Read more

© 2017 I am Kryšpín. All rights reserved.

Theme by Anders Norén.