Zpravidla věnujeme hodně času přemýšlení nad tím, jak to udělat, aby naše sdělení byla „nakažlivější“ – jak zasáhnout našimi výrobky nebo myšlenkami co nejvíc lidí. Ale na komunikaci je často nejtěžší, jak dosáhnout toho, aby sdělení nešlo jedním uchem tam a druhým ven. Chytlavost znamená, že sdělení má dopad. Nemůžete se ho zbavit, pořád vám zní v hlavě. Uvízne vám v paměti. Když se například začaly na jaře 1954 prodávat cigarety Winston s filtrem, přišel výrobce se sloganem „Winston dobře chutná tak, jak cigareta má“ („Winston tastes good like a cigarette should“). Použití mluvnicky nesprávného a poněkud provokativního „like“ místo „as“ vyvolalo tehdy menší senzaci. Byla to fráze, o které lidé mluvili, podobně jako známý slogan restauračního řetězce Wendy‘s z roku 1984 „Where‘s the beef?“ („Kde je hovězí?“) Richard Kluger ve své historii tabákového průmyslu píše, že lidé z marketingu firmy R. J. Reynolds, která winstonky prodávala, měli „z té pozornosti velkou radost” a „použili kontroverzní slogan jako text krátké, svižné znělky v televizních a rozhlasových reklamách a syntax šalamounsky obhajovali jako ne chybnou, ale hovorovou”. Za pár měsíců díky tomuto sloganu winstonky předstihly značky Parliament, Kent a L&M a usadily se za cigaretami Viceroy na druhém místě amerického cigaretového trhu. Za pár lety to byly nejprodávanější cigarety v zemi. Když řeknete ještě dnes „Winston tastes good”, většina Američanů umí dopovědět „like a cigarette should”. Je to klasicky chytlavý reklamní slogan a chytlavost je pro bod zlomu kriticky důležitou složkou. Jestliže si nezapamatujete, co vám říkám, proč byste vůbec měli změnit své jednání, koupit si můj výrobek nebo se jít podívat na určitý film?
Faktor chytlavosti říká, že určitými způsoby lze docílit toho, aby nakažlivé sdělení bylo zapamatovatelné; jisté, poměrně jednoduché změny v prezentaci a strukturování sdělení mohou mít velký vliv na to, jaký dopad má.

Zdroj: Bod zlomu