(Zaznamenáno 9. 11. 2014)

V nedělní ráno jsem se bál, že se probudím brzo a já nebudu mít co dělat do té doby, než se otevřou muzea. Ale naštěstí byl včerejší den tak náročný, že jsem spal jak zabitej až do desíti. Beze spěchu jsem se nasnídal a zabalil sérii potřebných věcí do baťohu (dva fotoaparáty, průvodce, slovník, knihu, pití a nějaké občerstvení).
První zastávkou je muzeum, na které se těším od té doby, co jsem ho objevil v tipech „10 věcí, které jsou v Tokiu zadarmo“. A tím je muzeum reklamy, známé pod zkratkou ADMT. Toto muzeum bylo založeno nadací Toshida Hideo ke 100. výročí narození tohoto pána. Hideo je ikona japonské reklamy a byl čtvrtým prezidentem společnosti Dentsu.

My trip to the Japan.
Nachází se tu dvě patra, z nichž první je věnované dočasným expozicím. Což většinou bývá výběr nejlepších prací z různých reklamních soutěží. Momentálně je tu D&AD Show. Spodní patro je zase věnované historii reklamy. Jedná se o malé muzeum, ale jsou zde nahuštěné ty nejdůležitější informace a člověk si z toho hodně odnese. Škoda, že jsem o tom nepsal seminární práci. Aspoň bych měl důvod sem jet dříve a mohl na to dostat grant, jako to udělali někteří mí přátelé. Je tu navíc úžasná knihovna, která má knihy věnované pouze reklamě. Něco takového by mohla mít i nějaká česká agentura.
Pro jistotu jsem si poznamenal i několik jmen, které by stálo za to znát:
Hisui Sugiura – Japonský průkopník v Art directingu.
Toshiro Kataoka – Vynikající copywriter
Hideo Yoshida – Vizionář moderního reklamního průmyslu
Toriro Miki – Změnil žánr televizních jinglů

Po prohlídce vyrážím do čtvrti Roppongi, kde na mě čeká několik muzeí. Nejdříve to je Suntory Museum of Art, které je schované ve čtvrtém patře obchodního domu, kde se kromě muzea nachází i spoustu restaurací. Tenhle model se mi líbí. Lidé navštíví muzeum, kde jim vyhládne a tak se půjdou najíst. Výstava v tomto muzeu mapuje budhistické umění, což mě tak nechytlo, stejně jako výstava v muzeu 21_21, kde jsou vystavena díla 24 uměleckých skupin, které se pokusily vyřešit sociální problémy prostřednictvím architektury, fotografií, produktů apod.

P1140055

Od zklamání mě zachránila galerie ve Fujifilm Square. Zde najdete průřez historií fotoaparátů značky Fuji a kromě toho tu jsou pravidelné výstavy. Při mé návštěvě tu probíhá výstava zaměřená na tvorbu Domona Kena. Přesněji řečeno na děti, které fotil. Domon je totiž považován za mistra v zachytávání dětských výrazů ve tváři. Sám se k tomu vyjádřil následovně:

„Children reflect the lives and lifestyles of their parents more sensitively than enything else.“

Měsíc po mém odjezdu tu bude mít druhou část exhibice zaměřenou na portréty celkově. Z galerie se přesunu do části Roppongi Hills, kde se nachází Mori Art Museum. Jenže v ceně lístku je i vstup do observatoře na vrcholu budovy a mně se tam v tom dešti nechce jít po zkušenosti ve věži Sky Tree. Návštěvu odložím na zítra, protože Mori Art Museum je jedno z mála muzeí, které má otevřeno i v pondělí.

P1140059

Jelikož je neděle, tak dnes bude živo na Harajuku, kde se setkává mládež v různých kostýmech a baví se. Na místo jsem dorazil o půl čtvrté a zdá se, že už to všechno skončilo, anebo se jim nechtělo v tom počasí jít ven. Sem tam však na chodníku občas někoho z nich potkám, ale žádná show se nekoná.

P1140064

Vyrazím tedy směrem Shibuya, kde se nachází knihkupectví Mandarake. Vstupuje se tam zvláštním schodištěm, které vypadá jako vstup do psychedelického sklepa. Říkal jsem si, zda tu nejsem špatně, protože takhle obvykle vstup do knihkupectví nevypadá. Když však sejdu až dolů, tak se opravdu objevím mezi regály knih. Úplně na konci se nachází oddělení po dospělé a začne výběr vhodných hentai komiksů pro své přátele. Je tu takový výběr, že si člověk nedokáže vybrat.

P1140066

P1140068

Nakonec se mi podaří nakoupit slušnou sbírku a tematicky vyrážím do čtvrti Kabukicho, kde je spoustu hodinových hotelů, klubů atd. Ne nadarmo se tomu tady říká „Sleepless town.“ Po výstupu z metra to však vypadá na čtvrť pro bohaté. Všude samé drahé módní značky. Jenže stačilo zajít o ulici dál a už jsem byl tam, kde jsem chtěl být. Co barák, to hodinový hotel. Překvapilo mě, jak se mezi sebou předhánějí nabídkou. Před některými kluby stojí i slečny v šatech a tancem lákají lidi dovnitř. V oblasti sexuálních potřeb a fantazií mě Japonsko nikdy nepřestane fascinovat.

P1140100

P1140104

P1140105

Už začíná být hodně pozdě, takže najdu svoji linku metra, která mě sveze až domů. Už se pomalu blížím ke konci svého výletu…