Minulý rok jsem na festivalu Eurobest v Římě mohl vyslechnout přednášku o unikátním projektu The Next Rembrandt, v rámci kterého vznikl obraz, jenž vypadá jako by jej namaloval samotný vlámský mistr.

the_next_rembrandt

Cílem projektu bylo nechat počítač osvojit si umělcovu typickou techniku malby a poté jím nechat vytvořit zcela nový obraz, který vypadá přesně tak, jako by jej namaloval sám autor, kdyby dnes, 347 let po své smrti, byl ještě naživu. Kompletní proces analýzy, syntézy a realizace nové malby v Rembrandtově stylu trval bezmála 2 roky, které byly rozděleny na 4 etapy: sběr dat, volba předmětu malby, určení charakteristických rysů a náležitostí malby a vlastní realizace 3D malby pomocí speciální tiskárny.

nextrembrandt

Na projektu je zajímavé, že vznikl jako marketingová kampaň na nizozemskou finanční instituci, zapojila se do něj však také dvě muzea, jedna technologická univerzita a Microsoft, který dodal know-how v oblasti datové analýzy. A že dat k analyzování opravdu nebylo málo, o tom svědčí celkový počet 346 obrazů, které musely být jeden po druhém s pomocí 3D technologie a v extrémně vysokém rozlišení naskenovány. Třetí rozměr v tomto případě zkoumal hloubku jednotlivých vrstev na plátně. Výsledkem této práce vzniklo zhruba 150 GB dat, ze kterých se pixel po pixelu učil speciální software rozpoznat každičký detail malířova charakteristického stylu.

rembrandt-analysis

Velká pozornost byla věnována jedinečným vzorcům v malování lidské tváře. S ohledem na malířovu zálibu v portrétech nechal tým expertů vytvořit portrét muže, bělocha, starého 30 – 40 let, s vousy, oblečeného v černém, s bílým límcem, kloboukem, natočeného doprava. Získaná data byla zpracována s použitím sady algoritmů, což umožnilo vytvořit tzv. obecný kompozitní obraz. Pomocí něj pak bylo možné vybrat jednotlivé rysy, atributy a korelace (barevné ladění, tvary, tzv. rembrandtovské oči, nosy a ústa), obsažené nakonec ve finální podobě obrazu, který již napodobil fyzická Rembrandtova plátna, včetně jejich prostorové struktury (výšky vrstev malby v různých místech) a textur v malbě obrazu. Další algoritmy zpracovaly různé proporce a typická umístění jednotlivých rysů v rámci obrazu.

rembrandt-depth-map

Digitální soubor se všemi daty o finální podobě obrazu byl vytvářen více než 500 hodin, přičemž obsahuje 148 milionů obrazových pixelů poskládaných z 168 263 fragmentů již existujících obrazů. Ve srovnání s 2 miliony pixelů u standardní Full HD fotografie se to číslo jeví jako velmi zajímavé. Výzkumem topografických map původních malířových obrazů systém dokázal věrně změřit a napodobit nejen hloubku jednotlivých barevných vrstev, ale dokonce i dynamiku tahů štětcem.

rembrandt-print

K tisku byla použita speciální 3D tiskárna, která na plátno postupně nanesla 13 vrstev UV inkoustu. Jde o speciální druh inkoustu, který pod vlivem UV záření ihned ztuhne. Nebylo tak nutné čekat, až jednotlivé vrstvy zaschnou, a přesto se povrch plátna i při blízkém prozkoumání jeví, jako by byl nanesen z autentických tahů štětcem. V poslední fázi byl obraz zasazen do rámu. 18 měsíců usilovné práce vzbudilo velký zájem nejen mezi laickou i odbornou veřejností, ale rovněž v uměleckých kruzích. Objevují se dokonce i některé negativní ohlasy upozorňující na nebezpečí, že v budoucnu bude možné takto vyrábět a prodávat téměř nerozpoznatelné padělky děl skutečných mistrů. Sami si po tomto článku můžete udělat svůj vlastní názor.

Nezapomeňte sledovat můj YouTube kanál, kde najdete video o tomto projektu.