I am Kryšpín

The diary of a creative thinker

Menu Close

Category: Knihy (page 1 of 6)

Kreativcův průvodce literaturou

„Co bych si měl přečíst, abych si z toho něco odnesl a inspiroval sám sebe?“

To teď slýchám často poté, co vyprávím o tom, jak mě poslední dobou zaujala literatura o architektuře. Tuto otázku považuji za velmi důležitou, protože jsem zastáncem toho, že knihy mají schopnost rozšiřovat naše emoční a intelektuální zdroje.

Annie Dillard je nositelka Pulitzerovy ceny a patří k nejznámějším současným anglicky píšícím autorkám. Odkazuje na citát malíře Paula Kleeho, který řekl: „Přizpůsobujete se obsahu vaší malířské palety.“

Jinými slovy malíř nepřizpůsobuje barvy světu. Vlastně ani nepřizpůsobuje svět sobě. On přizpůsobuje sebe k obrazu. Je to jakýsi číšník, který servíruje barvy umístěné na paletě.

Můžeme si vybrat, jak pestrá naše literární nebo metaforická paleta bude. Čím více do ní budeme investovat, tím více možností máme k dispozici. Zvládnutí techniky a řemesla v námi vybrané oblasti je prvním a důležitým krokem k našemu osobnímu rozvoji, který nám pomůže dosáhnout cíle. Ale samozřejmě můžeme a hlavně bychom měli jít ještě dál. Čím více budeme pěstovat zájem o věci, které leží mimo naší oblast, tím více se nám otvírají cesty k novým možnostem a zajímavým kombinacím. Jak řekla choreografka Twyla Tharp: „Všechno je základní surovina. Všechno je cenné.“

S tímto na paměti bych vám tedy chtěl doporučit sedm druhů knih, z jejichž čtení mám jisté benefity:

  1. Ty, které rozšiřují mou schopnost empatie
  2. Ty, které mi rozšiřují obzory v oblasti strategie
  3. Ty, které mi rozšiřují obzory, jak se budují značky
  4. Ty, které vysvětlují současný stav světa
  5. Ty, které mě nechají nahlédnout do blízké budoucnosti
  6. Ty, které prohlubují moje uznání ke kreativitě a řemeslu
  7. Ty, které rozšiřují moje přesvědčovací schopnosti

Seznam literatury jsem do značné míry poskládal podle subjektivního názoru. Na základě četby, která ve mně zanechala dojem. Četbě, ke které se rád vracím. A četbě, kterou jsem četl nedávno.

Ale musím podotknout několik připomínek:

  • Pointou je poskytnout určitý pohled na typ knih, ze které mám užitek. Nikoliv úplný seznam povinné četby.
  • Literatura faktu nedrží monopol na moudrá rčení a pravdu. Beletrie mnohdy obsahuje více pravdy než kterákoliv jiná literatura faktu.
  • Mnou doporučovaná beletrie je vždy velmi osobní a subjektivní volba – každý z nás si musí vypracovat svůj vlastní vkus a preference.

Z velké části jsem se vyvaroval těm žoviálně psaným knihám, které jsou v knihkupectví obvykle umístěny v sekcích psychologie, podnikání a marketingu. Stejně je už četli všichni.

  1. Ty, které rozšiřují mou schopnost empatie

Protože bez empatie selháváme.
(Jedná se o mé oblíbené osobní a nové knížky)

Milan Kundera – Nesnesitelná lehkost bytí
Haruki Murakami – Norské dřevo
Mark Haddon – Podivný případ se psem
Lionel Shriverová – Musíme si promluvit o Kevinovi
Niccolò Ammaniti – Já se nebojím

  1. Ty, které mi rozšiřují obzory v oblasti strategie

Protože pro mě to jsou základy, které je třeba se naučit.

Carol S. Dweck – Nastavení mysli: Nová psychologie úspěchu aneb naučte se využít svůj potenciál
Astronautův průvodce životem na Zemi – An Astronaut’s Guide to Life on Earth
Richard P. Rumelt – Good Strategy Bad Strategy: The Difference and Why It Matters
Stephen Bungay – The Art of Action: How Leaders Close the Gaps between Plans, Actions and Results

  1. Ty, které mi rozšiřují obzory, jak se budují značky

Protože pro mě to jsou základy, které je třeba se naučit.

Richard Branson – Tak to dělá Virgin
Fredrik Haren – One World. One Company.
Tony Hsieh – Štěstí doručeno
Ken Segall – Šíleně jednoduché

  1. Ty, které vysvětlují současný stav světa

Kvůli insightům.

Erich Fromm – Anatomie lidské destruktivity
Malcolm Gladwell – Bod zlomu: O malých příčinách s velkými následky
Donald A. Norman – Design pro každý den
Jan Chipchase – Hidden in Plain Sight: How to Create Extraordinary Products for Tomorrow’s Customers
Ken Robinson – Ve svém živlu
Stephen Hawking – Stručná historie času

  1. Ty, které mě nechají nahlédnout do blízké budoucnosti

Protože mým úkolem je posouvat naše klienty kupředu.

Yuval Noah Harari – Sapiens, Úchvatný i úděsný příběh lidstva
Ashlee Vance – Elon Musk: Tesla, SpaceX a hledání fantastické budoucnosti
Walter Isaacson – Inovátoři: Jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci
Steven Johnson – Odkud se berou dobré nápady: Kulturní historie inovací

  1. Ty, které prohlubují moje uznání ke kreativitě a řemeslu

To je samozřejmostí.

John Yorke – Into the Woods: A Five Act Journey Into Story
Koolhaas, Rem – Třeštící New York: Retroaktivní manifest pro Manhattan
Philip Hook – Snídaně u Sothebyho. Svět umění od A do Z
Will Gompertz – Think Like an Artist: How to Live a Happier, Smarter, More Creative Life

  1. Ty, které rozšiřují moje přesvědčovací schopnosti

Protože pokrok vpřed závisí na přesvědčování ostatních.

Veškerá dobrá literatura.

 

Jak jsem řekl, mojí pointou je poskytnout určitý pohled na typ knih, ze kterého mám užitek. Nikoliv publikovat úplný seznam povinné četby. A pokud jde o druh literatury, tak doporučuji se držet v oblasti výše zmíněných bodů.

V roce 2006 se šéfkuchaři Ferran Adria, Heston Blumenthal, Thomas Keller a spisovatel Harold McGee rozhodli zveřejnit dokument, který nazvali „Mezinárodní manifest dobrého vaření“, kde sice mluví o jídle, ale text by dobře posloužil i jako manifest pro kohokoliv v kreativním oboru, kdo si chce rozšířit své zdroje vědění:

„Jsme přesvědčeni, že se současný a budoucí závazek k dokonalosti skrývá v dostupnosti ke všem prostředkům, které nám prostřednictvím jídla pomohou přinášet radost a smysl lidem. V minulosti byli kuchaři a jejich misky limitováni mnoha faktory: omezená dostupnost jídla a způsoby jejich zpracování, omezené chápání varných procesů, zbytečná pravidla a očekávání v místních tradicí. V současné době existuje jen velmi málo limitů a to je obrovský potenciál pro posunutí našeho řemesla vpřed. Můžeme si vybírat z ingrediencí z celého světa, určit vlastní metody vaření a čerpat z poznání celého lidstva, abychom prozkoumali možnosti, co všechno se dá s jídlem udělat a poznat nové způsoby stravování.“

A tímto bych vám rád popřál krásné zážitky ze čtení.

Web ostrý jako břitva – Jan Řezáč

Když se mi dostala do ruky kniha Web ostrý jako břitva od Honzy Řezáče, tak jsem se bál, že to bude ten typ knihy, který je aktuální v době vydání, ale za pět let to bude minulostí (digitální svět se neustále mění). Po přečtení prvních stránek jsem byl vyveden z omylu. Pravidla v této knize pravděpodobně nikdy nezestárnou, protože to je spíše o přístupu, jak vytvořit skvělý web. Nejedná se tedy o programátorský nebo grafický tutoriál pro tvorbu webu.
Ač je kniha prezentována jako učebnice pro webdesignéry, kteří se díky tomu mohou posunout výrazně dál a také pro klienty, kteří pochopí, co všechno obnáší ideální webová prezentace apod. Tak já si myslím, že kniha je určena pro všechny, kteří mají co dočinění s online světem a uvedu zde několik cílových skupin, které tato kniha může oslovit.

Pracovní životopis Honzy Řezáče v kostce: Na začátku kódoval HTML stránky. Pak začal nabízet grafické ztvárnění webů. Následně začal weby promyšleně navrhovat. Od návrhu webů byl jen krůček ke konzultování návrhů jiných webdesignérů. Konzultace vedly k dozorování větších projektů a tvorbě zadání pro výběrová řízení…

Během čtení jsem si totiž uvědomil, že některé praktiky se dají přesunout i do jiných oblastí, ve kterých jsem měl co dočinění i já v rámci své kariéry (od filmu, přes fotografa až po copywritera). Proto mi dovolte, abych uvedl několik ukázek, které by vás měly přesvědčit, že koupě knihy Web ostrý jako břitva není jen rozšíření knihovny o další krásnou knihu, ale je to také investice.

Cílová skupina #1 – Startupisti
V dnešní době spoustu lidí v online světě přemýšlí o nějakém startupu. V této knize najdete spoustu tipů, jak oslovit své potencionální zákazníky. Ale hlavně zde objevíte návod, jak si ověřit, že váš startup za něco stojí. Následující odstavec je převzatý z knihy s tím, že jsem ho lehce poupravil vložením slova “startup”.

Uživatelský výzkum je způsob, jak získat vhled do uvažování lidí – např. potencionálních uživatelů vašeho projektu. V rámci výzkumu můžete využít mnoho různých metod. Cílem výzkumu je minimalizovat riziko, že vytvoříte nesmyslný startup, protože nebude nabízet to, co lidé potřebují. Zároveň díky výzkumu snáze stanovíte priority celého projektu z pohledu vašich uživatelů.

Cílová skupina #2 – Filmaři
Při psaní scénáře je potřeba vymyslet charakteristiky hlavních postav. Filmový divák by se s hlavní postavou měl co nejvíce ztotožnit, aby se dokázal vcítit do jeho role. I takovou metodu najdete v této knize. Při tvorbě webu je totiž potřeba mít personu, která je jakýmsi archetypálním uživatelem webu. Následující text je opět poupravený text z knihy.

Představte si personu jako list papíru, na kterém je fotka, pár základních demografických údajů a především příběh daného člověka (příběhy jsou lepší než body, protože vám pomohou si lépe personu představit jako skutečného člověka). Persona mapuje chování, motivace a potřeby lidí, kteří budou sledovat váš film.

Cílová skupina #3 – Social Media manažeři
Správná komunikace na sociálních sítích vám může pomoci vybudovat silnou značku. Navíc vám to pomůže zvýšit důvěryhodnost a uživatelé se k vám budou rádi vracet. I u této poslední cílové skupiny si dovolím uvést příklad z knihy, který je však mírně poupraven.

Nejvyšší metodou Maslowovy pyramidy je vytvoření vazby mezi FB stránkou a jeho fanoušky. FB stránka zapadne do života lidí, kteří ji používají tak silně, že se na ni vrací, mluví o ni a doporučují ji svým známým, takže se stávají ambasadory vaší stránky a brandu navenek. Předpokladem vytvoření vazby je dokonalé pochopení lidí.

To je možná jen zlomek cílových skupin. Každý si z této knihy odnese něco jiného. Záleží na oboru a umění číst mezi řádky. Takže na závěr bych chtěl říct, abyste se nenechali odradit názvem knihy. Může se zdát, že je to jen učebnice pro web designéry, ale ve skutečnosti je to také kniha pro všechny lidi z oblasti marketingu a umění.

Za knihu děkuji Martinus.cz

Proč jsou čtenáři ideálními partnery do života

Dočetli jste někdy knihu? Mám na mysli, opravdu dočetli. Od předmluvy až po zadní stranu obálky? Následované narovnáním si zad a prozřením, během kterého opět přecházíte do skutečného světa? Zhluboka se nadechnete a sedíte. Knihu držíte ve svých rukou, zíráte na obálku nebo na zeď před vámi. Jste vděční, zamyšlení, zasnění. Máte pocit, jako by část z vás byla navždy změněna. Zažili jste něco hlubokého, něco intimního a možná i erotického. Právě jste měli intenzivní a poněkud přechodnou metamorfózu.

Stejně jako když jste se zamilovali do cizince, kterého už nikdy neuvidíte, prožíváte touhu a smutek kvůli tomu, jak to skončilo. Ale zároveň jste spokojeni. Plní zkušeností, spojení a bohatství, které přicházejí po zkonzumování další duše. Cítíte se nasyceni, i když jen na chvíli.

Tomuto typu čtení se říká „hluboké čtení.“ Zkušenost, která pravděpodobně brzy zanikne, protože lidé čtou čím dál méně. Čtenáři jsou vymírající druh, jejich počet klesá s každým novým GIFem na internetu a bulvárním článkem. Nejhorší na tom je, že se čtenáři ukázali jako hezčí a chytřejší jedinci než průměrný člověk a možná, že jsou i jediní na celém světě, které stojí za to, abychom se do nich zamilovali.

Podle studií z let 2006 a 2009, které publikovali psychologové Raymond Mar a Keith Oatley, je čtenář beletrie schopen více empatie a teorie mysli, což je schopnost vytvářet si názory o tom, co si ostatní lidé myslí, co si přejí, co zamýšlejí a čemu věří. Mohou se bavit o myšlenkách ostatních, aniž by je odmítli a k tomu si stále udrželi ty své. I když by se mělo jednat o vrozenou vlastnost všech lidí, vyžaduje to různé úrovně sociálních zkušeností, aby se tomu tak opravdu stalo a vy tak pochopili, proč váš poslední partner byl takový narcis.

Viděli jste někdy svého bývalého partnera s knihou? Mluvili jste někdy spolu o knihách? Pokud ne, možná byste měli popřemýšlet o změně vašeho ideálního typu. Není žádným překvapením, že čtenáři jsou lepšími lidmi. Získali zkušenosti skrze někoho jiného. Naučili se, jak se dočasně převtělit do cizí postavy a vidět tak svět jinýma očima. Mají přístup ke stovkám duší a shromažďují všechny jejich vědomosti. Viděli věci, které nikdy nepochopíte a zažili smrt lidí, které nikdy nepoznáte. Naučili se, jaké to je být ženou a mužem. Vědí, jaké to je vidět někoho trpět. Ve svém věku se tak stávají moudřejší a vyspělejší osobou, než by se na první pohled mohlo zdát.

Další studie z roku 2010 posiluje tuto myšlenku s výsledky, které prokazují to, že čím více příběhů děti přečetly, tím bystřejší byla jejich „teorie mysli“ nebo mentální modely záměrů ostatních lidí. Takže zatímco si všichni myslí, že jejich děti jsou nejlepší. Děti, které čtou, mají opravdovou výhodu. Protože ty jsou vskutku moudřejší, přizpůsobivější a chápající.

Vzhledem k tomu, že čtení je něco, co vás formuje a piluje váš charakter. Každé vítězství, lekce a klíčový moment protagonisty se stává vaším vlastím úspěchem. Každá touha, bolest a hořká pravda se týká i vás. Cestovali jste s autory a zažili bolest, smutek a úzkost, kterou spisovatel protrpěl během psaní. Zažili jste tisíce životů a od každého jste se něco naučili.

Pokud stále hledáte někoho, kdo by zaplnil vaši prázdnotu, podívejte se po druhu, který vymírá. Najdete je v kavárnách, parcích a městské hromadné dopravě. Spatříte je s baťohem, taškou přes rameno nebo kufrem. Budou zvídaví a oduševnělí, a vy je poznáte po prvních pár minutách, co s nimi budete mluvit. Budou vám psát dopisy a texty ve verších. Jsou upovídaní, ale ne v tom špatném slova smyslu. Nemají pouze odpovědi na otázky, ale mají k tomu hlubokou myšlenku nebo teorii. Okouzlí vás znalostí slov a zásobou nápadů.

Podle studie “What Reading Does For The Mind” od Anne E. Cunninghamové z University of California, čtení poskytuje takovou slovní zásobu, kterou by děti nikdy nezískaly pomocí školní docházky. Dále Anne dodává, že růst slovní zásoby v průběhu života dítěte dochází častěji nepřímo prostřednictvím čtení, než její přímou výukou.

Udělej pro sebe něco a poznejte někoho, kdo opravdu ví, jak používat svůj jazyk. Měli byste se zamilovat do někoho, kdo dokáže vidět do vaší duše. Měl by to být někdo, kdo se vám dostal pod kůži a dotkl se vašeho vnitřního já tak, jako nikdo předtím. Měl by to být někdo, kdo vás nejen zná, ale zcela naprosto vám rozumí.

Podle psychologa Davida Comer Kidda z New School for Social Research: “Velcí spisovatelé dělají to, že vás promění v samotné postavy. V literární fikci neúplnost postav změní vaši mysli, a vy tak snadněji chápete ostatní.”
Tím je znovu dokázáno to, proč se lidé vrací ke čtení. Jejich schopnost spojit se s postavami, které nikdy nepoznali, se projevuje i v reálném životě, kde snadněji rozumí lidem kolem sebe. Mají schopnost empatie. Nemusí vždy s vámi souhlasit, ale budou se snažit vidět věci z vašeho pohledu.

Být příliš chytrý je protivné, být moudrý je přitažlivé. Když se od někoho můžete něco naučit, tak je v tom něco neodolatelného. Potřeba po žertovné a duchaplné konverzaci je důležitější, než si dovedete představit. A zamilovat se do čtenáře nejen obohatí vaši konverzaci, ale posune ji o úroveň výš.

Podle Cunninghamové jsou čtenáři inteligentnější vzhledem k jejich větší slovní zásobě a lepší paměti, společně s jejich schopností soustředit se na detaily. Mají lepší kognitivní funkce, než je průměrný nečtenář a mohou komunikovat důkladněji a efektivněji.

Najít někoho, kdo čte, je jako seznamovat se s tisícovkou duší. Je to získávání zkušeností z veškerého toho čtení knih. A naše moudrost přichází s těmito zkušenostmi. Je to jako chodit s profesorem, romantikem a cestovatelem zároveň.

Pokud randíte s někým, kdo čte, pak i vy budete žít tisíce různých životů…

Fotografie pochází z We heart it

Randi s dívkou, která ráda čte

Randi s dívkou, která ráda čte. Randi s dívkou, co utrácí své peníze za knihy místo oblečení a má problém s volným místem ve skříni, protože má ohromné množství knih. Randi s dívkou, co má seznam knih, které si chce přečíst. Randi s dívkou, která má průkazku do knihovny od svých dvanácti let.

Najdi si holku, která si ráda čte. Poznáš ji tak, že vždycky bude mít ve své kabelce nedočtenou knihu. Ona je tou, která se s láskou sklání k nižším přihrádkám v knihkupectví a tiše zajásá pokaždé, když najde knihu, kterou hledala. Vidíš to podivné stvoření, co čichá ke stránkám staré knihy v antikvariátu? To je čtenářka. Nikdy neodolá vůni stránek. Zejména pokud jsou nažloutlé a opotřebované.

Ona je tou dívkou, co si čte, zatímco čeká v kavárně na rohu ulice. Pokud nahlédneš do jejího šálku, tak uvidíš, že šlehačka už se dávno rozpustila, protože už je zabraná do knihy. Ztracená ve světě autora knihy. Přisedni si. Možná se na tebe podívá nasupeně, protože většina čtenářek nechce být vyrušována. Zeptej se jí, jestli se jí líbí kniha.

Kup jí další šálek kávy.

Řekni jí svůj skutečný názor na Murakamiho. Zjisti, jestli se dostala skrz první kapitolou Společenstva Prstenů. Pochop, že pokud říká, že porozuměla dílu Odysseus od Jamese Joyce, tak to říká jen proto, aby vypadala inteligentně. Zeptej se jí, jestli má ráda Alenku nebo by chtěla být Alenkou.

Je snadné randit s holkou, co ráda čte. Dávej jí knížky k narozeninám, Vánocům a na výročí. Dej jí dar ze slov, v poezii a písních. Dej jí Nerudu, Pounda, Sextona, Cummingse. Dej jí najevo, že chápeš tomu, že láska se skrývá ve slovech. Musíš pochopit, že ona rozumí rozdílu mezi fikcí a realitou, ale bože, stejně se pokusí mít svůj život podobný své oblíbené knížce. Nikdy to nebude tvoje chyba, pokud se tak stane.

Prostě to nějak zkusit musí.

Lži jí. Pokud rozumí syntaxi, pochopí i tomu, že potřebuješ lhát. Za slovy jsou další věci: motivace, hodnota, nuance, dialog. Nebude to konec světa.

Zklam ji. Protože jedině dívka, která ráda čte, ví, že zklamání vede k vyvrcholení. Jedině dívka, která čte, ví, že všechno musí jednou skončit. Ale také ví, že můžeš vždycky napsat pokračování. Můžeš začít znovu a znovu a stále být hrdinou. Život může mít záporáka, nebo dva.

Proč se bát všeho, čím nejsi? Holky, které čtou, chápou, že lidé se vyvíjejí, stejně jako knižní postavy. Kromě postav ze ságy Stmívání.

Až najdeš dívku, co ráda čte, drž si ji blízko. Když ji najdeš ve dvě ráno, jak drží knihu v objetí a má slzy v očích, udělej jí čaj a obejmi ji. Na pár hodin ji můžeš ztratit, ale nakonec se k tobě vždycky vrátí. Bude mluvit, jako kdyby postavy z knihy byly reálné, protože na krátkou chvíli tomu tak opravdu je.
Požádáš ji o ruku v horkovzdušném balónu. Nebo během rockového koncertu. Nebo velice obyčejně, když bude nemocná. Přes Skype.

Budeš se smát tak, až budeš žasnout nad tím, že ti ještě nepuklo srdce a nevykrvácelo ti do celého hrudníku. Budeš psát příběh vašeho života a budete mít děti s podivnými jmény a ještě divnějšími zálibami. Vašim dětem představí Malého prince a Harryho Pottera. Možná ve stejný den. V pozdním věku budete procházet zimy společně a ona bude v tichosti recitovat Keatse, zatímco ty si budeš oprašovat sníh z bot.

Randi s dívkou, která ráda čte, protože si to zasloužíš. Zasloužíš si dívku, která ti nabídne nejpestřejší život. Pokud ji však na oplátku nabízíš monotónnost, promarněné chvíle a napůl míněné návrhy, měl bys zůstat radši sám. Pokud toužíš po světě a světech za ním, randi s dívkou, která ráda čte.

Nebo ještě lépe, randi s dívkou, která píše.

– Rosemarie Urquico

© 2017 I am Kryšpín. All rights reserved.

Theme by Anders Norén.