Dneska je fakt den pod psa. Nejdříve vstávám v sedm hodin i když jsem chtěl spát až do desíti. Zkoušel jsem usnout a spát dál, ale už to nešlo. Tělo bylo fit, tak se nasnídám a v deset si dávám oběd, jelikož v jedenáct mi jede autobus do Písku. V autobuse poslouchám hudbu a kousek před Čimelicema najednou velkej náraz zezadu. Otáčím se a přes závěsy zadního okna vidím siluetu náklaďáku. Bezva - bouračka. Poslouchám dál a vidím, jak se všichni jdou podívat co se stalo. �?íkám si, nebudu trapnej a venku čumět na cizí neštěstí. Když už jsem zůstal v autobuse sám, říkám si: Nebudu trapnej a nebudu v autobuse sám. Jdu se nejdříve podívat přes zadní okýnko, jak to tam vypadá. Páni, mezi autobusem a náklaďákem jsou dvě auta. Jedno skoro sešrotovaný. Pořizuji pár snímků. Jdu ven a fotím dál. �?íkám si, jsem to ale trapnej. Fotím tady cizí neštěstí.

 Vracím se do autobusu a poslouchám “uklid�?ující” hudbu. �?idič nám sděluje, že poslali nový autobus a po 3/4 hodině opravdu přijel. Všichni si zabírají místa dopředu, nikdo kromě mě nesedí vzadu. Ve dvě dojíždíme do Písku a já rychle mířím do školy na internet psát tento článek.

Update: Doplněny fotky