Pražský hrad ve fotografii 1900 – 1939

Minulý rok jsem měl možnost vidět výstavu Pražský hrad ve fotografii 1856 – 1900 by jsem natolik nadšen, že jsem se těšil na pokračování. V neděli bylo deštivo a já tedy využil možnosti a s kámošem jsem vyrazili.

Už od 10. srpna 2006 v Tereziánském křídle Starého královského paláce na Pražském hradě máte možnost vidět druhou část cyklu výstav věnovaných dějinám Pražského hradu pohledem fotografů.

Výstava, kterou pořádá Správa Pražského hradu, bude pro veřejnost otevřena do 14. ledna 2007, každý den od 10.00 do 18.00 hodin.

 

photographies-255.jpg

Rudolf Bruner-Dvořák: Pražský hrad z nábřeží v zimě, kol 1912

 

Ke konci 19. století někteří fotografové upouštěli od popisných snímků a důraz kladli na vyjádření nálady záběru. Pomohly jim v tom ušlechtilé fotografické tisky, které fotografii připodob?ovaly grafice, čímž zárove? naznačovaly sepětí nového média s uznávanou uměleckou tvorbu. V letech před první světovou válkou docházelo také k prvním pokusům o zachycení Pražského hradu technikou barevné fotografie-autochromem. Častějším způsobem, jak dát fotografiím barvu, bylo tehdy kolorování. Mezi projekcemi světelných obrazů, jak se kolorovaným diapozitivům říkalo, byly náměty z Pražského hradu velmi oblíbené díky jejich symbolice.

 

photographies

Josef Sudek: Vikářská ulička, kolem 1935

 

Po vzniku samostatného státu, spojeném s přestavbou Pražského hradu na sídlo prezidenta, se promě?ovala také fotografie a náladový charakter záběrů se počínal vytrácet. Nová doba přinesla rovněž úsilí o systematičtější fotografickou dokumentaci. Vznikla nejen Československá tisková kancelář, ale také takzvaný Hradní fotoarchiv a Stavební správa, zřízená roku 1919 jako pomocný úřad Kanceláře prezidenta. Význam fotografie a její rostoucí uplatnění v tisku zrcadlil vznik mnoha agentur, z nichž pro dokumentaci Hradu byla nejpodstatnější Press Photo Service. V souvislosti se symbolikou sídla hlavy státu se na Pražském hradě vedle dokumentační a zpravodajské role fotografie zvýraznila také její role vlastivědně reprezentativní. Tu zrcadlila nejen hojná produkce pohlednic, ale také snímky do obrazových publikací a časopisů, které prodělaly ohromný rozmach. Ve srovnání s 19. stoletím byly dalším novým prvkem v šíření fotografických snímků.

 

photographies

Neznámý fotograf: Zlatá ulička, kolem 1903, kolorovaný diapozitiv

 

Na přelomu dvacátých a třicátých let byl přelom v názorech na fotografii již zcela zřetelný. Nová generace fotografů, která přišla s programem ostrosti, věcnosti, zájmu o detail a o nové pohledy z neobvyklých úhlů a stanovišť, byla doplněna fotografy hledajícími sociální témata. Nadhledy a podhledy nebo zdůraznění diagonály ovlivnily i běžné fotografy při reportážích. Symbolickým završením stoletého vývoje fotografie byla výstava Sto let české fotografie v roce 1939, která byla snad největší výstavou toho druhu na světě a která představila fotografii ze všech možných úhlů pohledu, práce současné i historické. Byla symbolickou tečkou za stoletou epochou největších proměn fotografie.