Physical Address

304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124

New York – Den desátý

Co podstatného by se mělo odehrát v den mého odjezdu? Nic. Ráno jsem vstal před devátou. Dobalil poslední věci do kufru, odevzdal klíče, poděkoval za všechno a vyrazil na letiště. Jdu přes Chelsea na metro a před hotelem jsem zahlédl filmový štáb. Mě neznámá hudební skupina tu natáčela klip.

Cestou na metro jsem si všiml jedné věci. Taxikáři již od té doby, co jsem vyšel z hotelu na mě troubí a ukazují, zda nepotřebuji svézt. Každého odmítám, protože jsem byl na ně naštvanej. Kde sakra byli, když jsem se v den příletu do New Yorku trmácel v lijáku do hotelu? Teď když je nádherně se každý najednou nabízí. Pche, pěkně si vychutnám procházku.

Na terminálu 3 to šlo jako po másle a mě překvapuje, že to tak odsejpá oproti předchozím přísným opatřením. Jsou nejpíš rádi, že jsem tam nezůstal a vracím se domů. U brány č. 7 jsem čekal pět hodin na své letadlo. Čas jsem zabíjel poslechem hudby, čtením knihy a pozorováním celého letiště z okna.
Letadlo bylo tentokrát narvané k prasknutí. Vedle mě si sedla pěkná blondýnka. Bohužel přede mnou stará panna kolem třicítky s umaštěnými vlasy. Jejím nejbližším přítelem je evidentně pouze knížka. Sklopila si sedadlo vodorovné polohy a mě přiskřípla nohy. Poprosil jsem ji, zda by si nemohla vrátit sedačku do původní polohy. Odpověděla pouze ať si koupím příště vyšší třídu. Takže začal nelítostnej boj, kdy jsem při každém pohybu vrazil do jejího opěradla. Nevím, kdo nakonec tento boj vůbec vyhrál. Ale jsem si jist, že ona se kvůli mě celou cestu nevyspala.
Ale pryč od téhle baby. Vrátím se ke krásné blondýnce vedle mě. Lucka byla na dovolené v New Yorku s třemi kamarádkami. Bydlely na hostelu poblíž Central Parku. Zjistili jsme, že ve stejný den jsme byli v noci na Empire State Building. Ukázali jsme si fotografie, které jsme si pochválili. Byla překvapená, že jsem byl v New Yorku sám a neustále opakovala, jak je to smutný. Pozvala mě tedy na jejich příští cestu, kterou plánují další rok. Roadtrip po Kalifornii. Když jsme doletěli do Prahy, tak jsem ji dal svůj kontakt a rozloučili jsme se.
Už se neozvala…

5 Comments

  1. “tak jsem ji dal svůj kontakt”..?! Čoveče, proč sis nevzal kontakt ty na ní? Holky hodně v euforii slibujou a pak si to rozmýšlí a přemýšlí a pokud nejsi Alan Delon, tak se na tebe snad pro pohodlnost vykašlou. Musíš vzít kontakt ty a sakumprásk napsat, setkat, etc… 😉

  2. Těšil jsem se na každý další den, kdy se tu objeví nové zážitky z cest. Mlsně koukám, co všechno zajímavého si navštívil a jak sis trip užíval. Možná je to někdy smutné cestovat sám, ale na druhou stranu si nemusel na nikoho čekat a podřizovat se zájmům jiné/ho. Přál bych ti, aby vyšel další výlet do Kalifornie třeba i s blondýnkou 🙂 opět pochválím fotky, přemýšlel jsem, že některé využiji jako wallpaper. Ani se nezdá, že deset dní je málo pro tolik zážitků, když jsou dobře naplánované. Chce to využít každý moment a to se dle mého tobě podařilo. WELCOME HOME!

  3. @meca: Ona si o můj kontakt sama řekla. Já neměl zapotřebí si brát její kontakt, protože je o deset let starší. Pochyboval jsem, že by měla náladu se mnou někam v Praze zajít.
    @fremy: Brzy bude Brusel 😉 Jsem rád, že se ti deník z New Yorku líbil.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *