Slunečná Victoria Peak a noční světelná show

Konečně Slunce ukázalo svou zářivou tvář i Hong Kongu. Dokonce mě probudilo svými paprsky z oken mrakodrapů. Před osmou se vydávám na začátek své poutě po Hong Kongu a procházím vše, co jsem prošel za předchozí dny mého pobytu.

Kolem Expa až k TimeSquare, odkud jdu směrem k botanické zahradě, kde objevuji věž, ze které je vidět na celý park. Točité schodiště nahoru mi dává zabrat. Jak jsem to minule mohl minout? Nevadí, přes obří ptačí voliéru se dostávám k Tram Peak, kde se vleče fronta několik desítek metrů. Hodinu jsem čekal, než se dostalo mé vlhkem nasáklé tělo nahoru. Z terasy je úžasný výhled na celý ostrov z obou stran. Jak vysoké mrakodrapy na straně jedné, tak hluboké údolí se zátokou na straně druhé.

Na zpáteční cestu se také čekala sakra dlouhá fronta, ale projevil jsem svoji českou drzost a dělal, že si prohlížím obchod poblíž fronty, až se nenápadně vetřel mezi čekající. Hned jsem se tedy dostal na nejbližší spoj. Poprvé stojím v této tramvaji, protože je plná. Všímám si, že podlaha není rovná, ale má prohlubeniny, aby se člověk mohl postavit do potřebného úhlu. Tyhle jízdy mě baví a tak chci nechat své nohy ještě jednou odpočinout.

Tentokrát se svezou po vodě a za pouhé 2 HKD (česká pětikoruna) jedu lodí Star Ferry na druhou sranu ke kulturnímu centru. Nejlepší dopravní prostředek v Hong Kongu, zvláště při tak krásném počasí. Toho využívám a svezu se lodí celkem třikrát.

Na Stars Avenue si dělám nové fotky se sochama a v půl šesté nastává konečně okamžik, kdy se před Clock Tower poznávám se Sarou. Hned se uvítáme a zapadneme do našeho vlastního “českého” světa plného slov a vyprávění si cestovatelských zážitků. Náš svět se po Avenue of Stars přesouvá do velkého Starbucksu. Objednáváme si caffe Latte a venku pokračuje naše umělecká debata o fotografiích. V těchto krásných chvílích však čas utíká rychle a než se nadějeme, blíží se osmá hodina, kdy začíná světelná show Hong Kongských mrakodrapů. Stars Avenue je plná lidí, kteří tento 15ti minutový zážitek chtějí mít taky. Se Sarou nalézáme dobré místo a já začínám fotit.

Další “Dialogue of Artists” se týká knih a bavíme se o Haruki Murakamim. U Clock Tower si na chvíli sedneme a do deváté hodiny večerní se nadále báječně bavíme. Pak už mě jen Sara doprovodí na loď, rozloučíme se a zároveň tím končí to nejkrásnější z dnešního i vůbec posledního dne v Hong Kongu.

Poslední momentky a já odcházím do posledních čínských snů.