42. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Nejspíš moje největší zklamání roku. Tak moc jsem se těšil a připravoval, až z toho bylo zbytečné cestování a utrácení peněz. Poprvé jsem se těšil až bude konec a budu moci odjet domů.

Na festival jsem vyrazil ve středu, hned po obědě. Na Florenci jsem nastoupil do luxusního autobusu Student Agency (kéž by takové autobusy jezdili do Písku), kde jsem si užil pohodlné sedačky, teplou čokoládu, noviny a pár dílů seriálu Přátelé. Do Karlových Varů jsme dorazili včas a já se vydal kolem Thermalu až do Vodafone hotelu. Nečekal jsem, že to bude taková dálka a hlavně tak velký kopec, ale díky němu se zlepšila moje distance. V hotelu jsem byl ubytován v devátém patře na trojlůžáku s dalšími dvouma spolubydlícími (holka a kluk), které jsem poznal až ve tři ráno, kdy se všichni vraceli z půlnočního promítání filmu Grindhouse: Auto zabiják. Byli v pohodě, ale sranda ještě neskončila. Chtěl jsem se jít vysprchovat a zjistil jsem, že celé patro má společné sprchy. Tak jsem šel s vědomím, že tam ve tři ráno už nikdo nebude. Mýlil jsem se. Našlo se pár dalších holek, které se také vrátili z Tarantinova filmu. Zbytek radši vynechám.
Druhý den, jsem vstal kolem deváté. Spolubydlící už balili, tak jsem se přidal a zkusil pomocí SMS rezervovat filmy, které jsem chtěl navštívit. Bez úspěchu. Zkusil jsem tedy jakýkoliv film v ten den. Velké zklamání, takže mě čekají dva dny bez filmů. Co naplat. Na vrátnici čekám až mě ubytují na zbytek festivalu ve VIP ubytování, které jsem vyhrál až od 5. do 8. díky festivalové znělce, kterou jsem vytvořil. Doufal jsem, že to nebude v horních patrech. Poslední desáté patro. Stěhuji se tam a je to v pohodě. Telka, záchod a sprcháč přímo tam. Žádné společné sprchy. Vyrážím do Thermalu na internet se svým notebookem a vyřizuji věci. Poté jdu nakupovat lázeňské oplatky a hledám místo na oběd. Všude je to drahé, tak jdu zase do kopce a jdu do restaurace poblíž Vodafone hotelu, kterou jsem si vyhlídl cestou dolů. Dávám si pivo a svíčkovou s knedlíky. Bašta za 100 korun. Vracím se a na pokoji přemýšlím co dál. Je jedna hodina. Dostávám telefonát, který vyřešil mé problémy. Balím si věci a vracím se zpět do Thermalu, kde si pomocí internetu rezervuji místo v autobuse Student Agency zpět do Prahy, který odjíždí ve dvě hodiny. Odjíždím a užívám si opět autobusový luxus. Nejlepší vzpomínky z festivalu jsou z prvního dne příjezdu, kdy jsem potkal spolužáka z filmovky a díky němu mohl jít na film Auto zabiják. Poznal nové lidi a atmosféra.
Ještě štěstí, že existují ve Světozoru festivalové ozvěny, jinak bych byl v rejži. Teď probíhají přípravy na můj ročníkový film, k tomu pracuji na mém novém projektu AdsWatcher a chystám se natočil ještě krátký film do jedné soutěže o 1000 eur.