I am Kryšpín

The diary of a creative thinker

Menu Close

Byl jsem nominován na Osobnost digitálního marketingu 2018

Když se mi v e-mailu objevila zpráva, že jsem byl nominován na Osobnost digitálního marketingu roku 2018, tak jsem si říkal, že to musí být nějaká chyba. Jenže na webu WebTop100 je mezi nominovanými opravdu moje jméno.

Anketa, ve které v předchozích ročnících byly nominovány osobnosti jako Oliver Dlouhý, Robert Haas, Jiří Rostecký, Josef Šlerka, Michal Pastier, Pavlína Louženská, Michaela Gregorová, Jan Řežáb nebo Václav Štrupl. A já jsem teď po boku Jindřicha Fáborskýho, Tomáše Čupra nebo Sandry Gligić.

Většina z nás si ale pod osobností představí někoho slavného, známého, kdo něco dokázal a má nějaké úspěchy v rámci svého oboru. Což všichni výše uvedení opravdu splňují. Ale právě proto mě překvapuje má nominace.

Žádná média o mě nepíšou, nerozjel jsem žádnou firmu a kvůli mlčenlivosti ani nemůžu veřejně říkat, kde už rok a půl pracuji. Proto jsem nechápal, jak jsem mohl dostat nominaci, když o mě není v oboru slyšet. Jenže pak mi to došlo…

Moje kariéra v reklamě na nominaci neměla vliv. Porota mě nominovala za své vedlejší projekty, které tvořím mimo práci. Projekty, o kterých mohu otevřeně mluvit. Projekty, pod které se mohu podepsat. Projekty, které mám zcela pod kontrolou.

Když jsem se podíval, co všechno jsem zvládl za poslední rok realizovat, tak mi došlo, proč jsem stihl přečíst méně knih, než je můj roční průměr. Je to pěkný seznam realizovaných vedlejších projektů:

  • Zkusil jsem si vytvořit vlastní umělou inteligenci, která by uměla psát vlastní knihy v češtině. Projekt sice selhal, ale dost mi to přineslo.
  • Rozjel jsem svůj vlastní YouTube kanál věnovaný kreativitě a inovacím. Což je projekt, který musel kvůli časové náročnosti na chvíli k ledu. Navíc můj střihačský počítač šel do kytek.
  • Dokončil jsem rozsáhlý projekt insight.cz, na kterém brzy bude publikováno 2 000 článků plných trendů a inspirací. K tomu si čtenáři mohou stáhnout zdarma e-booky věnované různým tématům. Kniha pro stratégy se těší velké oblibě.
  • Dal jsem dohromady 50 užitečných nástrojů, které mohou stratégové využít v praxi. Kartičky se setkaly s takovým ohlasem, že to ve mně spustilo impuls spustit následující projekt.
  • Spustil jsem e-mailový projekt strategicplanner.cz, kde každý týden posílám odběratelům jeden článek o plánování reklamy. Zdá se, že jsem vyplnil díru na trhu, protože mezi čtenáři je hodně stratégů z různých agentur.
  • To vedlo i k pár školení o plánování reklamy, takže tento formát “jeden na jednoho” rozjedu ve větším měřítku.
  • Dostal jsem příležitost se podílet na kolekci nejinovativnějších reklamních kampaní roku 2018, kterou každý rok sdílí Julian Cole v rámci svého newsletteru. Takže letos v seznamu můžete vidět i dvě práce z České republiky 😉

A to není všechno… Tenhle rok spustím minimálně ještě jeden velký projekt.

Ani jedna z těchto věcí mě neživí. Dělám to ve svém volném čase. Dělám to pro ostatní, protože vím, že já sám se během toho naučím spoustu jiných věcí, které pak mohu v budoucnu využít ve své pracovní kariéře. Proto mám rád vedlejší projekty. U nich nikdy nevíte, kam vás zavedou. Kdybych posledních 10 let pracoval jen jako copywriter, tak si mě nikdo nevšimne. Ale s vedlejšími projekty máte větší šanci. Třeba si vás nakonec všimne i porota WebTop100. O to víc si cením této nominace na Osobnost digitálního marketingu roku 2018. Zjevně vedlejší projekty mají smysl, a proto můžu potvrdit, co už řeklo spoustu lidí přede mnou: Vedlejší projekty jsou váš nový životopis.

 

 

Stroopův efekt v reklamě

Mnoho ATLkových agentur řeší online spoty tak, že prostě vezmou svoji televizní reklamu a nahrajou ji na YouTube nebo Facebook. Což je špatně. Zákazník se u počítače nebo na mobilu chová úplně jinak než u televize.
Důvodem selektivní pozornost, kdy mozek věnuje pozornost pouze tomu, co je pro něho důležité. Možná vás teď zklamu nebo dokonce překvapím, ale náš mozek reklamu nepovažuje za důležitou, takže se soustředí na něco jiného.
John Ridley Stroop (1935) byl autor, jenž vytvořil nejrozšířenější test selektivní pozornosti. Test se skládá ze tří částí. V první části má testovaná osoba za úkol rychle přečíst četně vytištěné názvy čtyř barev. Te je snadné. Druhou část tvoří barevné obdélníčky uvedené vy čtyřech barvách. Úkolem je postupně tyto barvy vyjmenovat. To je opět snadné. Ve třetí části dostane osoba seznam barevně vytištěných slov označujících barvy, avšak slova neodpovídají barvě, kterou jsou vytištěna, např. slovo “červený” je vytištěno zeleně. Pokusná osoba má co nejrychleji jmenovat barvy, v nichž jsou slova vytištěna.
Poslední úkol je velmi obtížný. Každé vytištěné slovo se plete do pojmenování barvy, ve které je vytištěno. Stroopův efekt demonstruje psychické nároky kladené na výběrovou pozornost v průběhu doby, kdy máme dávat pozor na barvu tisku, zároveň se pokoušet ignorovat slovo, které je v této barvě vytištěno.
Abyste to zvládli, tak je potřeba dostatečná míra aktivace příslušné mentální dráhy. Slovo označující barvu aktivuje totiž korovou dráhu pro vyslovení slova, zatímco barva, kterou je toto slovo vytištěno, aktivuje dráhu pro pojmenování barvy. Činnost první dráhy zasahuje do činnosti druhé dráhy. Pro pojmenování barvy proto potřebuje aktivovat jinou část mozku. Sami si tento test můžete vyzkoušet na internetu.
Stejně tak je tomu u online reklamy. Vaše reklama na YouTube nebo Facebooku je naprosto neefektivní, pokud na začátku videa neaktivujete mozek, aby se na ni soustředil.
Abyste získali jeho pozornost, tak stačí na začátku videa nahodit háček s návnadou. Nebo-li hook. Něco, čím si získáte pozornost uživatele a pak můžete pokračovat ve vašem reklamním sdělení. Kreativní využití takového hooku můžete krásně vidět například u automobilky Volvo.

Co však bude hookem u vašeho online spotu je teď na vás. Jen už prosím nenahrávejte na YouTube klasické televizní reklamy.

Rembrandt z jedniček a nul

Minulý rok jsem na festivalu Eurobest v Římě mohl vyslechnout přednášku o unikátním projektu The Next Rembrandt, v rámci kterého vznikl obraz, jenž vypadá jako by jej namaloval samotný vlámský mistr.

the_next_rembrandt

Cílem projektu bylo nechat počítač osvojit si umělcovu typickou techniku malby a poté jím nechat vytvořit zcela nový obraz, který vypadá přesně tak, jako by jej namaloval sám autor, kdyby dnes, 347 let po své smrti, byl ještě naživu. Kompletní proces analýzy, syntézy a realizace nové malby v Rembrandtově stylu trval bezmála 2 roky, které byly rozděleny na 4 etapy: sběr dat, volba předmětu malby, určení charakteristických rysů a náležitostí malby a vlastní realizace 3D malby pomocí speciální tiskárny.

nextrembrandt

Na projektu je zajímavé, že vznikl jako marketingová kampaň na nizozemskou finanční instituci, zapojila se do něj však také dvě muzea, jedna technologická univerzita a Microsoft, který dodal know-how v oblasti datové analýzy. A že dat k analyzování opravdu nebylo málo, o tom svědčí celkový počet 346 obrazů, které musely být jeden po druhém s pomocí 3D technologie a v extrémně vysokém rozlišení naskenovány. Třetí rozměr v tomto případě zkoumal hloubku jednotlivých vrstev na plátně. Výsledkem této práce vzniklo zhruba 150 GB dat, ze kterých se pixel po pixelu učil speciální software rozpoznat každičký detail malířova charakteristického stylu.

rembrandt-analysis

Velká pozornost byla věnována jedinečným vzorcům v malování lidské tváře. S ohledem na malířovu zálibu v portrétech nechal tým expertů vytvořit portrét muže, bělocha, starého 30 – 40 let, s vousy, oblečeného v černém, s bílým límcem, kloboukem, natočeného doprava. Získaná data byla zpracována s použitím sady algoritmů, což umožnilo vytvořit tzv. obecný kompozitní obraz. Pomocí něj pak bylo možné vybrat jednotlivé rysy, atributy a korelace (barevné ladění, tvary, tzv. rembrandtovské oči, nosy a ústa), obsažené nakonec ve finální podobě obrazu, který již napodobil fyzická Rembrandtova plátna, včetně jejich prostorové struktury (výšky vrstev malby v různých místech) a textur v malbě obrazu. Další algoritmy zpracovaly různé proporce a typická umístění jednotlivých rysů v rámci obrazu.

rembrandt-depth-map

Digitální soubor se všemi daty o finální podobě obrazu byl vytvářen více než 500 hodin, přičemž obsahuje 148 milionů obrazových pixelů poskládaných z 168 263 fragmentů již existujících obrazů. Ve srovnání s 2 miliony pixelů u standardní Full HD fotografie se to číslo jeví jako velmi zajímavé. Výzkumem topografických map původních malířových obrazů systém dokázal věrně změřit a napodobit nejen hloubku jednotlivých barevných vrstev, ale dokonce i dynamiku tahů štětcem.

rembrandt-print

K tisku byla použita speciální 3D tiskárna, která na plátno postupně nanesla 13 vrstev UV inkoustu. Jde o speciální druh inkoustu, který pod vlivem UV záření ihned ztuhne. Nebylo tak nutné čekat, až jednotlivé vrstvy zaschnou, a přesto se povrch plátna i při blízkém prozkoumání jeví, jako by byl nanesen z autentických tahů štětcem. V poslední fázi byl obraz zasazen do rámu. 18 měsíců usilovné práce vzbudilo velký zájem nejen mezi laickou i odbornou veřejností, ale rovněž v uměleckých kruzích. Objevují se dokonce i některé negativní ohlasy upozorňující na nebezpečí, že v budoucnu bude možné takto vyrábět a prodávat téměř nerozpoznatelné padělky děl skutečných mistrů. Sami si po tomto článku můžete udělat svůj vlastní názor.

Nezapomeňte sledovat můj YouTube kanál, kde najdete video o tomto projektu.

© 2018 I am Kryšpín. All rights reserved.

Theme by Anders Norén.