Já a Febiofest 2009

Už mám za sebou další ročník filmového festivalu Febiofest. Oproti předchozím dvěma ročníkům jsem tentokrát zašel na víc než jeden film. Dohromady jich bylo dvanáct a v některých dnech dokonce čtyři najednou (naštěstí termoska dobré kávy to jistila). Letošní ročník je tentokrát bez pozvánky na závěrečnou recepci, takže jsem byl zklamán. To mi však vynahradila přítomnost mé spřízněné filmové duše. Adélky. Mojí Bonnie.

Je lépe litovat, že jsme něco zažili, než litovat, že jsme nezažili nic.
[Boccacio Giovanni]

Lepší citát našich zážitků jsem nenašel. Tenhle ročník festivalu se stane jeden z mých nezapomenutelných okamžiků. Byli jsme, jak Adélka řekla, Bonnie a Clyde. Letošní ročník byl ve znamení filmových kotoučů. Tedy plechová filmová krabička. Jednu z Karlových Varů už mám, ale nám to s Adélkou jaksi nestačilo a tak jsme si začali potají brát kde se dalo. 🙂
Nejdřív jsem si chtěli vzít jen jeden. Jen tak na památku. Na chodbě u eskalátorů byli pěkný dva velikonoční koše, kde byli čtyři kotouče. Každý jsme si vzali po jednom. Jenže naši touhu to neukojilo a druhý den jsme vzali zbytek… Od té doby jsme si každý den brali odněkud kotouč a stalo se to naší tradicí. Vždycky na konci filmu, když jsme odcházeli během závěrečných titulků jsme si vzali i ze sálu, kde také byli v koších.
Takže doma máme pěknou vzpomínku na Febiofest 2009, jenže to je filmový festival a tak se vrátím k filmům.

Pátek 27.03.
10:00 Ben X – Jednalo se o představení pro školu, ale nám se podařilo na film sehnat lístky a jsme rádi, že jsme mohli film vidět.
17:00 Synecdoche, New York – Kaufmanovy scénáře žeru a když se ujal režie, nesměl jsem u toho chybět. Film, který jsem během jednoho měsíce viděl po druhý a stejně mě to neomrzelo.
20:00 Nebe nad Berlínem – Konečně jsem mohl vidět film Wima Wenderse na plátně a byl to skvělý zážitek. Zvlášť když jsem viděl režiséra na vlastní oči a druhý den se mi podařilo najít jeho fotografie s podpisem (ten kdo je zapomněl v jednom z křesel má smůlu. Omlouvám se.)
22:15 Baader Meinhof komplex – Německý film je naprosto přesnou kopií skutečných událostí a zaslouží si víc než jen nominaci na Oscara.

Sobota 28.03.
16:00 Tak daleko, tak blízko – Pokračování filmu Nebe nad Berlínem je úsměvnější a poetičtější.

Neděle 29.03.
23:00 Zalknutí – Absurdní humor, který vám bude připomínat film Klub rváčů. Aby ne, když je to další adaptace románu Chucka Palahniuka.

Pondělí 30.03.
21.00 Louise-Michel – Ti kdo mají slabost pro francouzské komedie budou nadšeni. Ostatní příjemně překvapeni.

Úterý 31.03.
14:30 International – Tom Tykwer poprvé zklamal. Nevím, jak se mu scénář mohl líbit.
17:45 Vše kolem nás – Asijský film. Trošku náročnější, ale příjemná změna.
20:00 Po škole – V půlce filmu jsem odešel. Film absolutně o ničem a ani nestojím o to ho někdy dokoukat.
23:30 RocknRolla – V tuhle chvíli jsme s Adélkou přestali být Bonnie a Clyde a stali jsme se pravým RocknRolla. 🙂 Guy Ritchie nezklamal a skvěle jsme se bavili.

Středa 01.04.
17:15 Plamen a citron – Dánský film od kterého jsem očekával hodně. Bohužel mě zklamal.

Čtvrtek 02.04.
15:45 Svět je velký a záchrana kyne odevšad – Milé překvapení na závěr. Jednoduchý příběh z Bulharska, za který by se nemusela stydět žádná evropská produkce.

Závěrečná recepce nás bohužel minula, přesto stál Febiofest za to a těším se na další ročníky. Když nás Fero Fenič nepozve, o zažítky se postaráme opět sami 🙂