Tohle je nejzábavnější způsob, jak si zpříjemnit život

„Internet dělá chytré lidi chytřejšími a hloupé hloupějšími.“

To řekl spisovatel Kevin Drum. Na první pohled by se mohlo zdát, že internet by nás měl dělat chytřejšími, že? Informace z celého světa jsou k dispozici na jednom místě. Stačí jen googlovat.

Ale co se stalo, když výzkumníci z Carnegie Mellon studovali účinky širokopásmového přístupu ve školách?

Z knihy Curious:

Zjistili, že školy, které svým žákům umožnily vyšší míru využívání širokopásmového připojení, dosahovaly horších známek než ty, které tak nečinily.

Dobře, ale děti budou dělat na internetu blbosti, ne? Ale co dospělí? Ti se mohou přihlásit k úžasným věcem, jako jsou online kurzy, kde se mohou učit o čemkoli, a dospělí jsou zjevně více motivováni k…

No, ne, ne tak docela.

Ze Curuious:

Podle New York Times „méně než 10 procent studentů MOOC (Massive open online course) dokončí kurzy, které si sami zapsali.“

Ukazuje se, že nejde o pouhý přístup k informacím. Koně můžete přivést k vodě, ale nepřinutíte ho myslet. Nakonec je to o člověku a jeho vlastnostech, které určují, zda něco používá a jak to používá. A vy i já skutečně mluvíme o jedné konkrétní vlastnosti:

Zvědavost.

Toto slovo nebereme příliš vážně. Ve skutečnosti se výraz „jen ze zvědavosti“ používá k naznačení nízké sázky, že o nic nejde. Sakra, „učení se zkušeností“ je eufemismus pro bolestné okamžiky v životě.

To všechno je vyloženě hrozné, protože zvědavost je úžasná věc – a v dnešní době je cennější než kdy jindy, zejména od nástupu internetu. Mohu básnit o radosti z učení, ale ukazuje se, že výhody zvědavosti jsou mnohem hlubší: zlepšují vaše finance, zdraví a dokonce i vaše vztahy. Výzkumy ukazují, že zvědavost jednoduše vede k lepšímu, bohatšímu životu s mnohem vyšším počtem vláken.

Problémem je, že zvědavost může být také vzácnější než kdy jindy. Co kdybychom se tedy společně postarali o to, abychom byli těmi chytrými lidmi, které internet dělá chytřejšími – namísto opaku?

Pomůže nám několik solidních knih na toto téma: báječná kniha Curious (Ian Leslie), Why? What Makes Us Curious (Mario Livio) a Curiosity Studies (Perry Zurn).

Chcete se dozvědět více? (Pokud ano, už jsme začali dobře.)

Pojďme na to…

Zvědavý a zvědavější

První věta Aristotelovy Metafyziky zní: „Člověk od přírody baží po poznání.“

Ale co je to zvědavost?

Z knihy Why? What Makes Us Curious:

…zdá se, že epistemická zvědavost sleduje dva cíle: působí jako motivace k tomu, abychom pochopili hranice možných voleb, a co je důležitější, aby maximalizovala znalosti a kompetence.

Z evolučního hlediska nám zvědavost pomáhá získat náskok, dozvědět se více o našem prostředí, abychom mohli podvádět ve zkoušce života. Mozek si nikdy není přesně jistý, jaké informace by mohl v budoucnu potřebovat, takže rozšiřuje své kognitivní sázky za hranice bezprostřední situace.

Neurovědci z Caltechu nacpali lidi do fMRI skeneru a četli jim triviální otázky. Která část jejich mozku se rozsvítila? Ocasaté jádro (caudate nucleus) – které souvisí nejen s učením, ale také s romantickou láskou. Váš mozek považuje zvědavost za vnitřní odměnu na té nejzákladnější úrovni. A není to jen příjemné, je to i praktické. Když je zvědavost podnícena, lidé si o 24 hodin později lépe uchovávají informace.

To je všechno hezké, ale má to nějaký konkrétní, reálný přínos? Tomu věřte. Zvědavost dětí předpovídala známky ve škole o více než deset let později.

Z knihy Curious:

Zjistili, že ve čtrnácti letech si ve škole nejlépe vedli ti, kteří byli nejenergičtějšími průzkumníky.

Ve skutečnosti zvědavost přispívá ke studijním úspěchům stejně jako superorganizovanost.

Z knihy Curious:

Sophie von Stumm, přednášející psychologii na Goldsmiths University, vedla přehled dosavadních výzkumů individuálních rozdílů ve studijních výsledcích a shromáždila údaje z 200 studií, které zahrnovaly celkem asi padesát tisíc studentů… von Stumm a její spolupracovníci zjistili, že zvědavost má na výkon zhruba stejně velký vliv jako svědomitost.

I když už máte školní léta dávno za sebou, je to stále šíleně cenné. Studie z roku 2013 na starších lidech zjistila, že ti, kteří se zajímali o nové myšlenky a dělali kognitivně náročné věci, zůstávali s přibývajícími lety bystřejší.

Z knihy Curious:

…u osob, které si po celý život zvykly hodně číst a psát, se zpomalilo tempo duševního úpadku o třetinu ve srovnání s těmi, kteří se těmto věcem věnovali jen průměrně… U lidí, kteří četli nebo psali jen zřídka, byl úpadek ve srovnání s průměrnými účastníky o neuvěřitelných 48 procent rychlejší.

Zvědavost dokonce zlepšuje vaše vztahy. Páry, které vyhledávaly nové, zajímavé věci, které spolu mohly dělat, byly ty, které zůstaly zamilované.

Z knihy Curious:

Páry, které se věnovaly „novým a vzrušujícím“ aktivitám, výrazně častěji vyjadřovaly spokojenost ve svém vztahu i poté a cítily k tomu druhému romantické city.

A špatná zpráva? Zvědavost začíná slábnout už ve čtyřech letech. Pokud si chcete tuto úžasnou vlastnost udržet i po larválním stádiu, budete na ní muset zapracovat. Jinak váš mozek přestane hledat nové věci a vrátí se k aktualizaci své stránky na MySpace.

Jak tedy zůstat zvědaví a získat všechny ty úžasné výhody?

1) Postavte si skladiště

Zvědavost je paradoxní. Ukazuje se, že nejsme zvědaví proto, že nám chybí znalosti, ale že znalosti zvědavost naopak zvyšují.

Existuje zde rovnováha Zlatovlásky. Většina lidí není zvědavá na věci, o kterých nic neví. Říkáme „Hmmm“, když něco málo víme a cítíme, že by nám prospělo vědět víc.

Z knihy Curious:

Loewenstein upozornil, že člověk, který zná hlavní města tří z padesáti amerických států, si o sobě pravděpodobně myslí, že něco ví („Znám tři hlavní města států“). Ale osoba, která se naučila názvy hlavních měst čtyřiceti sedmi států, si o sobě pravděpodobně myslí, že nezná tři hlavní města států. Pravděpodobně se bude chtít naučit ty poslední tři a bude se o to snažit.

Zvědavost se snoubí se znalostmi. Čím více toho víme, tím více máme „háčků“, na které můžeme zavěsit nové informace. Jsme schopni si lépe spojovat a integrovat myšlenky. Když o nějakém tématu nic nevíme, přestáváme se zajímat a zapomínáme.

Takže paradoxně nejlepší způsob, jak se stát zvědavým na učení, je neustále se něco učit. Více háčků, více souvislostí, dokud téměř vše nesouvisí s něčím, co už znáte.

Není to jen „učení pro učení“. Budování zásobárny znalostí vám otevře nový svět. Ploché a šedé oblasti života jsou najednou trojrozměrné, protože jste více propojeni se vším, co zažíváte.

Z knihy Curious:

To znamená, že z návštěvy divadla nebo muzea, z románu, básně nebo historické knihy máte větší užitek. Znamená to, že se můžete podívat na prvních pár odstavců článku v časopise Economist, pochopit jeho podstatné části a později o nich diskutovat. Znamená to, že se můžete s člověkem vedle vás při obědě bavit o širším spektru témat, smysluplně přispívat na více schůzkách, být skeptičtější k pochybným tvrzením a lépe se ptát každého, koho potkáte. Ať už jste kdokoli a v životě začínáte jakkoli, díky znalostem je svět bohatší na možnosti a záblesky světla častěji prozařují temnotu.

Jak tedy začít? A bude to hodně práce? Ne. A i když to bude vyžadovat určité úsilí, pokud to budete dělat správně, vůbec vám to nebude vadit…

2) Začněte tam, kde jste

Ne, nemusíte začít číst věci, které vás nezajímají. Jak jsme zjistili, zvědavost kvete v oblastech, kde již máte nějaké znalosti. Proto se prostě ponořte trochu hlouběji do témat, která vás již fascinují. Budování zvědavosti je práce z lásky, ne dřina.

Co vás láká? Co nutí váš mozek dělat „jazzové ruce“? Žádné odsuzování. Rádi čtete o celebritách? Dobře. Podívejte se na jejich stránku na Wikipedii. A pak začněte skákat po odkazech.

Udělejte další krok. Trochu se rozšiřte. Zvědavost se při učení rozvětví a vytvoří mosty k novým tématům, o kterých jste si nikdy nemysleli, že vás budou zajímat. Jak moc vás před pár lety zajímala epidemiologie a viry?

Ale není to jen o tom, že byste sami vyhledávali na Wikipedii. Je to také o tom, jak přistupujete ke každodennímu životu…

3) Překvapte sebe i ostatní

Máme tendenci zapadat do zajetých kolejí. Můžete být tak apatičtí, že byste byli skvělým zaměstnancem dopravního inspektorátu. Proto se snažte všímat si toho, co vás každý den překvapí. Místo abyste to nechali odplynout, vytáhněte telefon a trochu se tomu věnujte.

Z knihy Why? What Makes Us Curious:

…několikrát týdně se skutečně zajímat alespoň o jednu z mnoha událostí, lidí, skutečností nebo jevů, se kterými se denně setkáváme. Může to být například čtení o tom, co určuje dráhu rozvětveného blesku při dešti, dotaz na koníček spolupracovníka, zkoumání nové aplikace pro chytrý telefon, sledování konkrétního tweetu nebo snaha pochopit chování akciového trhu.

Když vás něco zaujme, pusťte se do králičí nory. Takto lidé nacházejí nové vášně. Nenechají si zajímavost uniknout. A když se zajímavosti věnujete, stáváte se jedinečnějším člověkem s mnoha aspekty a větší hloubkou.

Pokračujte v tom, a pokud si nedáte pozor, můžete se stát někým, koho lidé považují za fascinujícího.

Dobře, ale co témata, která jsou prostě vyloženě nudná? Některá témata mají takovou míru nudy, že Dantovo peklo vypadá jako přehlídka českých celebrit na červeném koberci karlovarského filmového festivalu. Naprosto bez inspirace. Co tedy?

4) Jděte hlouběji

Dříve bylo snazší se zajímat, protože to bylo těžší. Ne, to není překlep.

Vsadím se, že toto matoucí tvrzení ve vás vzbudilo zvědavost. Proč? Protože je to výzva. Výzkumníci tomu říkají „produktivní frustrace“. Otevřela vám mezeru ve znalostech, která vás přiměla říct si: „Cože? Proč?“. Je to stejný trik, jakým fungují clickbaitové titulky.

Když je něco trochu těžší na pochopení, ve skutečnosti se lépe učíme. Když se něco naučíme rychle, rychle to zapomeneme. To je důvod, proč když se šprtáte na test, informace si neudržíte. Potřebujeme trochu výzvy, která nás motivuje a donutí naše líné mozky zapojit svou hru na jedničku.

V dnešní době však internet umožňuje získat odpovědi snadno a rychle. Dříve jste museli opravdu pátrat a díky tomu jste si fakta zapamatovali. Větší úsilí znamená lepší zapamatování. Více úsilí znamená více znalostí. Více znalostí znamená více háčků, souvislostí a zvědavosti.

Proto se ponořte trochu hlouběji. Nepřenechávejte to své kamarádce Siri. Kupte si knihu o daném tématu. Podívejte se na video. Udělejte něco, co ještě nikdo v historii vesmíru neudělal – přejděte na druhou stránku vyhledávače Google.

Vyhrňte si trochu rukávy a nezjišťujte jen okamžitou odpověď, ale vyzvěte sami sebe, abyste tématu opravdu trochu porozuměli. Pokud se podíváte, pár centimetrů pod povrchem se skrývá spousta intelektuálně úchvatných myšlenek.

Slavný fyzik Richard Feynman řekl: „Nevím nic, ale vím, že všechno je zajímavé, pokud se do toho ponoříte dostatečně hluboko.“

Je však zvyšování zvědavosti v zásadě osamocenou činností? Ani zdaleka ne…

5) Ptejte se

Psycholožka Michelle Chouinard zjistila, že ve věku od 2 do 5 let kladou děti více než 40 000 otázek. A to funguje. Děti se učí a učí se rychle. Bylo by lepší, kdybychom se chovali stejně. (Dobře, možná ne 40 000 otázek, ale chápete, o co jde.)

Chcete vydělat víc peněz? Chcete být lepší vyjednavač? No, zvědavost může být rozdíl mezi tím, jestli budete jezdit novým autem a jestli v něm budete bydlet. Nejlepší vyjednavači jsou neúnavně zvědaví. A jejich vyjednávací síla na úrovni proudového kondenzátoru často vychází z jednoduché otázky „Proč?“.

Vědět, proč někdo něco chce, vám umožní vymyslet kreativní řešení, jak můžete oba získat to, co chcete.

Z knihy Curious:

…pokud každá strana přijme vyjednávací pozici té druhé za svých podmínek, pak je nejpravděpodobnějším výsledkem patová situace. Klíčem je podle něj ptát se, co se skrývá pod požadavkem. „Základní otázkou,“ tvrdí Powell, „není ‘co’, ale ‘proč’.“ Pokud strany vyjednávají na základě svých předem dohodnutých pozic, stává se jednání kompromisem, při kterém jedna strana ztrácí, zatímco druhá získává. „Pokud se však zeptáte, jaké jsou základní zájmy lidí – co potřebují – pak je pravděpodobnější, že najdete nápadité řešení,“ řekl Powell.

V životě však nejde jen o peníze. Klást otázky těm, které máte rádi, je jednou z nejlaskavějších a nejštědřejších věcí, které můžete udělat. A znalosti, které získáte, zlepší váš vztah. Jedná se o „empatickou zvědavost“.

Z knihy Curious:

Empatická zvědavost: zvědavost ohledně myšlenek a pocitů druhých lidí… Empatickou zvědavost praktikujete, když se upřímně snažíte vžít do situace – a mysli – člověka, se kterým mluvíte, a vidět věci z jeho perspektivy. …zvědavost je hluboce sociální vlastnost.

Co je základem lásky? No, ten Casanova (který by o tom mohl něco vědět) se domníval, že je to vlastně zvědavost:

Žena, která ukáže, že se jí máloco podaří, aby muž chtěl vidět víc, splnila tři čtvrtiny úkolu přimět ho, aby se do ní zamiloval; neboť je láska něco jiného než druh zvědavosti?

Položte lidem, které milujete, více otázek o sobě samých. Tím jim neřeknete, že vám na nich záleží, tim jim ukážete, že vám na nich záleží.

Dobře, dozvěděli jsme se toho hodně. Pojďme to všechno shrnout – a dozvíme se, jak může zvídavost vést k lepšímu životu…

Shrnutí

Zde je návod, jak být zvídavější:

  • Vybudujte si skladiště: Zvědavost vede ke znalostem, ale znalosti také vedou ke zvědavosti.
  • Začněte tam, kde jste: Zájem o Hugha Jackmana může vyvolat zvědavost ohledně Wolverina a Wolverine vás může dovest k léčení a léčení může vyvolat zájem o výzkum kmenových buněk.
  • Překvapte sebe i ostatní: Když společnosti zahajují tajné projekty, je běžné, že všichni zúčastnění musí podepsat NDA. Vývoj původního iPhonu byl tak tajný, že lidé museli podepsat NDA, aby mohli podepsat NDA iPhonu… Hmm, jak tedy NDA fungují?
  • Jděte hlouběji: Víte, že říct něco knězi je forma NDA a je chráněna americkým právem? (Abyste se to dozvěděli, musíte trochu víc pátrat.)
  • Pokládejte otázky: Co vás zaujalo natolik, že jste dočetli až sem? Byli jste vždycky zvědaví?

Vyrůstal jsem v Ústřední knihovně v Praze, kam mě táta jednou v dětství zavedl. Minimálně jednou týdně jsem tam zajel, protože tehdy jsem měl přístup k internetu pouze tam a to ještě jen na hodinu. Takže když jsem se dozvěděl něco nového a už mi končil čas u počítače, tak jsem pokračoval hledáním v knihách. A stejně jako celá Batmanova kariéra byla založena na posttraumatické stresové poruše z dětství, v mnohem pozitivnějším smyslu, zvědavost vyvolaná hledáním v knihách vedla k tomu, že jsem velmi zvědavý člověk. Nekonečně jsem četl, založil jsem si blog a nashromáždil velké množství knih.

Stále se chci dozvědět všechno o světě. A to se mi nepodaří. Ale bude to stát za to. Je to závislost, kvůli které se nechci léčit. A je to návyk, který bych doporučil i vám.

Zvědavost je považována za dětskou vlastnost, která však paradoxně vede k mnohem bohatšímu životu v dospělosti. Svět se zmenšuje nebo zvětšuje v závislosti na vaší zvědavosti. Z každého okamžiku čerpá větší bohatství a hloubku a umožňuje nám ocenit věci, kterých bychom si jinak nikdy nevšimli.

Když přestaneme být zvědaví, přestane nás to zajímat. A když se přestaneme zajímat, začneme uvnitř umírat.

Z knihy Curious:

Existuje jen jediná cesta z tohoto šílenství, a to nechat se zvědavostí vést za ruku. Následujte proto svou zvědavost. Ta vás povzbudí k tomu, abyste riskovali, byli kreativní, společenští a zábavní. Bude po vás chtít, abyste přemýšleli o tom, jak byste měli žít.

Máte své sny. Co kdybyste se dozvěděli tajemství, jak je uskutečnit?

Odpovědi jsou tam venku. Hledáte je?

Jsem „jen zvědavý“.

Zdroj: Barking Up the Wrong Tree

Default image
kryspin
Articles: 461