Jak využít sny pro tvůrčí inspiraci

Struktura benzenu, Google a Frankenstein: Co mají tyto ikony vědy, techniky a literatury společného? Patří mezi četné objevy a vynálezy, které prý byly inspirovány sny.

Vědci zabývající se spánkem se již desítky let zabývají souvislostí mezi sněním a tvůrčí inspirací. Dlouho se domnívali, že tyto poznatky pocházejí z fáze spánku s rychlými pohyby očí, která je bohatá na sny a začíná hodinu nebo déle po skončení spánkového cyklu. Nové důkazy však staví do popředí mnohem ranější fázi spánku – soumračnou zónu, která odděluje spánek a bdění – jako úrodnou půdu pro tvůrčí rozmach.

Ve studii zveřejněné 15. května v časopise Scientific Reports tým vědců prokázal, že lidé, kteří si krátce zdřímnou, což je předzvěstí nástupu spánku, dosahují v několika ukazatelích kreativity vyšších výsledků než ti, kteří se do stejných tvůrčích úkolů pustí po probdělé noci. „O významu tohoto ranního spánku pro kreativitu se spekulovalo již dříve, ale pokud vím, toto je nejlepší studie, která prokazuje jeho hodnotu,“ říká Jonathan Schooler, kognitivní psycholog z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře, který se na studii nepodílel.

Vědci navíc zjistili, že mohou proces snění dokonce do jisté míry ovládat. Udělali to tak, že sny lidí nasměrovali na určité téma. Čím více se lidem o tomto tématu zdálo, tím kreativnější byli při plnění úkolů s ním spojených. „To je asi tak blízko tomu, abychom mohli říci, že snění o určitém tématu zvyšuje vaši následnou kreativitu v této oblasti,“ říká Robert Stickgold, kognitivní neurovědec a výzkumník snů na Harvard Medical School, který byl členem výzkumného týmu.

Experiment využíval detektor spánku v rukavicích nazvaný Dormio, který vyvinul tým, jehož členem byl i spoluřešitel Adam Haar Horowitz, postdoktorand na Massachusettském technologickém institutu. Dormio sleduje nástup spánku monitorováním svalového tonu, kožní vodivosti a srdeční frekvence prostřednictvím kontaktů na zápěstí a ruce. Komunikuje s aplikací, která vydává hlasové pokyny pro sny a zaznamenává zprávy o snech.

Nejeden slavný myslitel využil první přechodovou fázi do spánku, nazývanou fáze spánku bez rychlých pohybů očí 1, neboli N1, ke generování tvůrčích vhledů. Malíř Salvador Dalí při promýšlení nápadu na obraz záměrně podřimoval, zatímco držel sadu klíčů nad kovovou deskou. Když usínal, svaly na jeho rukou se uvolňovaly. Pustil by klíče, které by narazily na desku a probudily ho, a on by se držel obrazu ze svého snu. Podobnou techniku prý používal i Thomas Edison, který místo klíčů používal kovové kuličky, aby získal vhled, který mohl zakomponovat do svých vynálezů.

V roce 2021 tým vědců z pařížského Institutu pro mozek předložil jedny z prvních pádných důkazů, že Dalí a Edison na něco přišli. Nechali lidi krátce zdřímnout poté, co je vystavili matematickým úlohám, pro které existovala skrytá zkratka. Mezi naprostou většinou těch, kteří si zkratky nevšimli hned, měli ti, kteří si zdřímli ve fázi spánku N1, téměř třikrát větší pravděpodobnost, že při řešení nových problémů, které vyžadovaly zapojení stejných matematických znalostí, přijdou na lepší řešení než ti, kteří si nezdřímli.

Stickgold, Haar Horowitz a jejich kolegové chtěli ověřit, že snění je klíčovým prostředníkem při generování výbuchů vhledu během fáze N1. Než vyšla matematická studie z roku 2021, rozhodli se vědci provést kontrolovanou studii snění, v níž lidi přiměli, aby snili o něčem konkrétním, například o stromu.

Pro odpolední „studii spánku“ – což je přezdívka, která pravděpodobně přilákala lidi, kteří si rádi zdřímnou – získali 50 osob, ačkoli výzkumníci ve skutečnosti nařídili, aby ve studii spala pouze polovina účastníků. Během nošení aplikace Dormio skuteční dřímající usínali a aplikace propojená s Dormio jim říkala, aby buď „nezapomněli myslet na strom“, nebo „nezapomněli pozorovat své myšlenky“. O jednu až pět minut později je aplikace probudila a požádala je, aby sepsali poznámky o snu. Tento cyklus se opakoval po dobu 45 minut, přičemž na jednu osobu připadalo v průměru pět poznámek o snech. Lidé, kterým bylo řečeno, aby zůstali vzhůru, byli ponecháni, aby nechali svou mysl bloudit, zatímco dostávali podobné pokyny. (Výzkumníci vytvořili zjednodušenou webovou verzi tohoto protokolu inkubace snů, kterou si můžete vyzkoušet doma.)

Z těch, kteří dostali pokyn o stromech, všichni kromě jednoho uvedli, že se jim zdálo o stromech nebo jejich částech, zatímco mezi těmi, kteří dostali obecnější pokyn, byl jen jeden člověk. Jeden ze snílků, kterému se zdály stromy, popsal, že „stromy se rozpadají na nekonečné kusy“ a že se nachází na poušti a „pod stromem se mnou sedí šaman“.

Účastníci pak absolvovali tři testy kreativity: Napsali kreativní příběh, který obsahoval slovo „strom“. Vyjmenovali „všechna kreativní alternativní využití“, která je napadla pro strom. A ke každému z 31 podstatných jmen, která se více či méně vztahují ke stromům, napsali první sloveso, které je napadlo. Kreativitu odpovědí hodnotili lidé, kteří nevěděli, kdo si zdřímnul nebo kdo dostal podnět „strom“. Tato hodnocení byla sloučena do indexu celkové kreativity.

Lidé, kteří si zdřímli a dostali pokyn ke stromu, měli nejvyšší souhrnné skóre kreativity. „Existuje objektivní a experimentální souvislost mezi inkubací nějakého konkrétního snu a kreativitou po spánku na dané téma,“ říká Haar Horowitz. „To potvrzuje staleté anekdotické zprávy lidí, kteří se pohybují v kreativním prostoru.“

Navíc čím více odkazů na stromy člověk uvedl, tím vyšší bylo jeho skóre kreativity. „Čím více sníte o stromech, tím lepší je později váš výkon,“ říká Kathleen Esfahanyová, studentka M.I.T., která studii vedla společně s Haarem Horowitzem. Zdálo se, že lidé využívají své sny k získávání nápadů pro tyto úkoly, dodává Esfahanyová. Například osoba, které se zdálo, že její tělo je ze dřeva, napsala příběh o „dubovém králi“, který nosil „korunu z listí“ a jehož tělo bylo chvíli „ze dřeva“ a chvíli „ze světla“.

Tyto údaje společně naznačují, že snění během N1 je aktivní složkou kreativity, jak výzkumníci předpokládali. „Je to průkopnická studie,“ říká Tore Nielsen, výzkumník snů z Montrealské univerzity, který se na studii nepodílel. „Nikdo dosud experimentálně neprokázal, že snění o něčem při [nástupu spánku] skutečně souvisí s kreativitou, která po něm následuje.“

Studie je malá a je třeba ji zopakovat, říká Nielsen a další. Kromě toho výsledky v jednotlivých úlohách zaměřených na kreativitu (na rozdíl od souhrnného skóre) nebyly u podněcovaných dřímajících výrazně vyšší než u nepodněcovaných, říká Penny Lewisová, neuroložka z Cardiffské univerzity ve Walesu, která se na výzkumu nepodílela. „Myslím, že jejich údaje přesvědčivě ukazují, že strávení určitého času ve fázi 1 spánku – tedy ve velmi lehkém spánku, ke kterému dochází při usínání – vede k lepšímu výkonu ve všech třech těchto úlohách,“ říká Lewisová. Ale s myšlenkou, „že k těmto účinkům vede pobídka, bychom měli zacházet opatrně, protože statistiky nejsou tak silné.“

Objektivní, automatizované měření kreativity zvané „sémantická vzdálenost“ ukázalo, že krátké zdřímnutí pomáhá podněcovat vynalézavost, ale že po přidání stromové pobídky nedochází k žádnému dalšímu přínosu. Při tomto měření počítač posuzoval podobnost dvojic slov vytvořených v jednotlivých úkolech kreativity, přičemž menší podobnost byla spojena s vyšší kreativitou. Přesto toto měření naznačuje mechanismus zvýšení kreativity během N1. „Naznačuje to, že lidé jsou schopni vytvářet vzdálenější asociace a nacházet tak [pojmové] mosty, které by jinak neobjevili,“ říká Schooler.

Studie zahrnovala pouze jeden podnět týkající se stromu, takže je třeba ji otestovat s dalšími tématy a případně použít na skutečné problémy. „Je to vzrušující, protože v zásadě jde o technologii, kterou by lidé mohli sami používat k podpoře vlastní kreativity,“ říká Schooler.

Zdá se, že o lidi, kteří ji chtějí vyzkoušet, není nouze. „Na dveře laboratoře zaklepalo tolik různých lidí, kteří chtěli mít sny,“ říká Haar Horowitz.

Zdroj: Scientific American