Physical Address

304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124

Jsou introverti kreativnější než extroverti?

Náhodou se mi do ruky dostala kniha Ticho od Susan Cainové a při čtení jsem se v ní hodně viděl. Překvapila mě spousta studií, které jsou věnovány tématu introverti versus extroverti. V Americe je to hodně diskutované téma, zejména kvůli multikulturní společnosti, která se tam rozrůstá (přístup asiatů a američanů). V hlavě mi ale nejvíc utkvěla jedna studie zaměřená na povahu tvořivosti:

Výzkumníci se pokoušeli najít ty nejvýrazněji kreativní jedince a následně přijít na to, čím se liší od všech ostatních. Dali dohromady seznam architektů, matematiků, vědců, techniků a spisovatelů, kteří výrazně přispěli do svých oborů, a pozvali je do Berkeley na víkend plný osobnostních testů, experimentů zaměřených na řešení problémů a pokládání dotazů.
Pak výzkumníci provedli něco podobného se členy stejných profesí, jejichž přínos pro obor rozhodně nebyl tak průlomový.
Jeden z nejzajímavějších objevů, který se odrazil v pozdějších studiích, byl, že ti nejkreativnější lidé mívají ze společenského pohledu výrazné sklony k introverzi. Byli vybaveni interpersonálními dovednostmi, ale „nikoliv obzvlášť společenským či participačním temperamentem”. Sami sebe popisovali jako nezávislé a individualistické. Jako děti byli ve značném míře stydliví a samotářští.
Tyto objevy neznamenají, že introverti bývají vždy kreativnější než extroverti, ale naznačují, že ve skupině lidí, kteří jsou po celý život mimořádně kreativní, najdete s vysokou pravděpodobností hodně introvertů. Proč by to měla být pravda? Copak tiché osobnosti v sobě mívají nějakou nepopsatelnou vlastnost, která podporuje kreativitu? (To je více rozebráno v kapitole šest.)
Je zde ale ještě méně viditelné, ovšem překvapivě efektní vysvětlení pro kreativní výhodu introvertů – vysvětlení, ze kterého by se měl každý poučit: introverti raději pracují nezávisle a osamocení může být katalyzátorem inovace. Jak si jednou všiml vlivný psycholog Hans Eysenck, introverze „koncentruje mysl na úkoly, které řešíte, ale brání rozptylování energie na sociální a sexuální problémy které nesouvisejí s prací”. Jinými slovy: pokud budete sedět na zahradě pod stromem, zatímco všichni ostatní cinkají sklenkami na terase, je pravděpodobnější, že vám spadne na hlavu jablko. (Newton byl jedním z největších introvertů na světě. William Wordsworth ho popsal jako “Mysl, která navždy cestuje osamocena po dalekých mořích myšlenek”.)

Zdroj: Melvil

2 Comments

  1. Páni… Tak tahle kniha mne rozhodně zaujala. Jak to, že jsem o ní dosud neslyšela? Bylo by hezké dozvědět se o osobnosti in/extrovertů něco kloudného, podloženého… vlastní odhady a dohady mi v hlavě dělají jen čím dál tím větší nepořádek:-)
    Děkuji.

  2. Paráda až na to, že v označení “introvert” maj segedín i články/knihy. Podle některých je to člověk, kterej se jen trochu stydí ze sebe servat hadry a freneticky tancovat před davem lidí. Podle ostatních to zas vypadá, že na introverta aby se bál člověk promluvit a počítal s tím, že mu na většinu dotazů neodpoví. A pak aby se v tom jeden vyznal.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *