Chaos versus proces

Vytvořit kulturní prostředí na pracovišti, kde může kreativita jen vzkvétat, není nikdy snadné. Bylo o tom napsáno mnoho knih.

V zásadě existují dva myšlenkové proudy: Chaos a proces.

Teorie chaosu je vedena v mnoha kreativních agenturách:

Mají velmi malou strukturu a podporují atmosféru mírného chaosu. Atmosféru, v níž jsou myšlenky vrženy, a rozvrh hodin je do značné míry ignorován. To znamená, že panika nastává v okamžiku, kdy musí být předloženy výsledky. Nakonec z této neformální a neomezené atmosféry vznikne něco velkého.

Nebo v to aspoň doufáte.

Kdo viděl dokument o vzniku alba Exile on Main Street od kapely The Rolling Stones, pochopí, co mám na mysli pod pojmem kreativní chaos.

Pro mnoho lidí bude chaos děsivý. Neukázněný a nepředvídatelný.

Druhou možností je zavedení procesu.
Chcete-li zavést systémy, které by měly zajistit harmonický rozvoj nápadu a dodají tvůrčí práci včas, je potřeba jej vypracovat. Můžete být skvělý kreativec, pokud znáte svůj dokonalý tvůrčí proces.

Pokud řídíte reklamní agenturu, je to jen na vás, kterému přístupu dáte přednost. Chaos může být přesně to pravé, ale ne vždy to vyústí v něco použitelného. Ale stejně tak proces může být nebezpečný, protože tu není moc místa pro kreativní svobodu.

Na konec se budete muset rozhodnout, co vydrží vaše nervy a kolik klidného spánku chcete mít.

Není divu, že korporace nahlížejí na kreativitu s takovým podezřením.