Víš, že prostě nemůžu být člověkem, kdybych to nezkusil a nedržel tě za ruku během rozpadu ze světla tisíce Sluncí někde nad Hirošimou. Nebo nepolíbil slzy z tvé tváře v Iráku, stejně jako pot z tvého čela v Zimbabwe. Není ve mně, abych se nepokusil zvednout sutiny drtící tě v Gaze nebo tě neskryl ve Rwandě. Nevěnoval ti poslední objetí v řítící se budově v New Yorku nebo nesdílel s tebou poslední kapky vody v Afghánistánu. Naše krev se míchá ve Flandrech nebo kráčíme spolu po písečné pláži v Normandii. Budeme spolu déle než byly Drážďany v plamenech nebo povstání v Sowetu. Tvou ruku nepustím.

Sdílet s ostatními: