
FOTOGRAFIE ROKU 2006 Křišťálové oko
MICHAL ČÍŽEK, Agence France Presse:
Jak dál? Porada vrcholných politiků po volbách, 6. června 2006
Z této výstavy jsem docela zklamaný, malý počet foto. Úplně debilně udělané osvětlení, že místo fotografie vidím bílý odraz. Fotky lze tedy vidět pouze přímým pohledem. Ale jelikož je tam plno návštěvníků, tak jsem fotky viděl z různých stran a tím pádem jsem viděl půlku bílý odraz a druhou půlku originální foto. Celý zbytek dne jsem litoval, že jsem si místo výstavy radši nedal dvě piva v hospodě.
Výstava CZECH PRESS PHOTO 2006 obsahuje na 300 fotografii, oceněných i dalších vybraných z celkového počtu 3110 snímků od 229 fotografů. Jako každoročně, i tentokrát je zrcadlem života a světa uplynulého roku. Avšak víc, než v minulých letech, se v ní odráží domácí politické klima. Nahořklou příchuť z něho však vyrovnávají pozoruhodné snímky se světa přírody, sportu a každodenního života .
Výstava na Staroměstské radnici v Praze je pro veřejnost otevřena od 17.11. 2006 až do 31.1.2007 - denně od 9 do 18 hodin. Vstupné je 70 Kč pro dospélé, 40 Kč pro studenty a seniory, 20 Kč pro hromadné školní výpravy.
CZECH PRESS PHOTO přináší každoročně nezávislé autentické obrazové svědectví o životě. Tak, jak je vidí doma i ve světě profesionální fotožurnalisté žijící v České nebo Slovenské republice. Cílem soutěže i výstavy, které se konají každoročně od r. 1995, je umožnit veřejnosti být očitým svědkem událostí a jevů uplynulého roku. A rovněž snaha motivovat fotografy v každodenním stereotypu jejich práce k osobním přístupům a tak stimulovat rozvoj samotného média fotografie.
Czech Press Photo dává možnost zveřej?ovat i to, co z nejrůznějších důvodů navzdory svým kvalitám nenachází na stránkách novin a časopisů uplatnění. V zájmu nestrannosti posuzuje práce nezávislá, každoročně obmě?ovaná odborná mezinárodní porota.
Czech Press Photo podporuje zájem o fotožurnalismus jako prostředek mezilidského poznání a porozumění.
Categorys: Výstavy a festivaly | 1
Minulý rok jsem měl možnost vidět výstavu Pražský hrad ve fotografii 1856 - 1900 by jsem natolik nadšen, že jsem se těšil na pokračování. V neděli bylo deštivo a já tedy využil možnosti a s kámošem jsem vyrazili.
Už od 10. srpna 2006 v Tereziánském křídle Starého královského paláce na Pražském hradě máte možnost vidět druhou část cyklu výstav věnovaných dějinám Pražského hradu pohledem fotografů.
Výstava, kterou pořádá Správa Pražského hradu, bude pro veřejnost otevřena do 14. ledna 2007, každý den od 10.00 do 18.00 hodin.

Rudolf Bruner-Dvořák: Pražský hrad z nábřeží v zimě, kol 1912
Ke konci 19. století někteří fotografové upouštěli od popisných snímků a důraz kladli na vyjádření nálady záběru. Pomohly jim v tom ušlechtilé fotografické tisky, které fotografii připodob?ovaly grafice, čímž zárove? naznačovaly sepětí nového média s uznávanou uměleckou tvorbu. V letech před první světovou válkou docházelo také k prvním pokusům o zachycení Pražského hradu technikou barevné fotografie-autochromem. Častějším způsobem, jak dát fotografiím barvu, bylo tehdy kolorování. Mezi projekcemi světelných obrazů, jak se kolorovaným diapozitivům říkalo, byly náměty z Pražského hradu velmi oblíbené díky jejich symbolice.

Josef Sudek: Vikářská ulička, kolem 1935
Po vzniku samostatného státu, spojeném s přestavbou Pražského hradu na sídlo prezidenta, se promě?ovala také fotografie a náladový charakter záběrů se počínal vytrácet. Nová doba přinesla rovněž úsilí o systematičtější fotografickou dokumentaci. Vznikla nejen Československá tisková kancelář, ale také takzvaný Hradní fotoarchiv a Stavební správa, zřízená roku 1919 jako pomocný úřad Kanceláře prezidenta. Význam fotografie a její rostoucí uplatnění v tisku zrcadlil vznik mnoha agentur, z nichž pro dokumentaci Hradu byla nejpodstatnější Press Photo Service. V souvislosti se symbolikou sídla hlavy státu se na Pražském hradě vedle dokumentační a zpravodajské role fotografie zvýraznila také její role vlastivědně reprezentativní. Tu zrcadlila nejen hojná produkce pohlednic, ale také snímky do obrazových publikací a časopisů, které prodělaly ohromný rozmach. Ve srovnání s 19. stoletím byly dalším novým prvkem v šíření fotografických snímků.

Neznámý fotograf: Zlatá ulička, kolem 1903, kolorovaný diapozitiv
Na přelomu dvacátých a třicátých let byl přelom v názorech na fotografii již zcela zřetelný. Nová generace fotografů, která přišla s programem ostrosti, věcnosti, zájmu o detail a o nové pohledy z neobvyklých úhlů a stanovišť, byla doplněna fotografy hledajícími sociální témata. Nadhledy a podhledy nebo zdůraznění diagonály ovlivnily i běžné fotografy při reportážích. Symbolickým završením stoletého vývoje fotografie byla výstava Sto let české fotografie v roce 1939, která byla snad největší výstavou toho druhu na světě a která představila fotografii ze všech možných úhlů pohledu, práce současné i historické. Byla symbolickou tečkou za stoletou epochou největších proměn fotografie.

