I'am crash

Dneska je fakt den pod psa. Nejdříve vstávám v sedm hodin i když jsem chtěl spát až do desíti. ZkouÅ¡el jsem usnout a spát dál, ale už to neÅ¡lo. Tělo bylo fit, tak se nasnídám a v deset si dávám oběd, jelikož v jedenáct mi jede autobus do Písku. V autobuse poslouchám hudbu a kousek před Čimelicema najednou velkej náraz zezadu. Otáčím se a přes závěsy zadního okna vidím siluetu náklaďáku. Bezva – bouračka. Poslouchám dál a vidím, jak se vÅ¡ichni jdou podívat co se stalo. Å?íkám si, nebudu trapnej a venku čumět na cizí neÅ¡těstí. Když už jsem zůstal v autobuse sám, říkám si: Nebudu trapnej a nebudu v autobuse sám. Jdu se nejdříve podívat přes zadní okýnko, jak to tam vypadá. Páni, mezi autobusem a náklaďákem jsou dvě auta. Jedno skoro seÅ¡rotovaný. Pořizuji pár snímků. Jdu ven a fotím dál. Å?íkám si, jsem to ale trapnej. Fotím tady cizí neÅ¡těstí.

 Vracím se do autobusu a poslouchám “uklidÅ?ující” hudbu. Å?idič nám sděluje, že poslali nový autobus a po 3/4 hodině opravdu přijel. VÅ¡ichni si zabírají místa dopředu, nikdo kromě mě nesedí vzadu. Ve dvě dojíždíme do Písku a já rychle mířím do Å¡koly na internet psát tento článek.

Update: Doplněny fotky