Žurnalista v Keni – Den druhý

Díky včerejšímu brzkému spánku jsem se probudil čilej jako rybička. Šel jsem do hotelové restaurace, kde mě už čekala snídaně. Vzal jsem si od každého kousek – pečivo, smažené jídlo a ovoce. Řeknu vám, zdejší ovoce a zelenina chutná úplně jinak než to, co jím v Čechách. Mnohem lahodněji a svěžeji.

Po snídani jsem se setkal s dalšími žurnalisty, někteří mě nečekaně i objali na uvítanou. Nejspíš zvyky jiných zemích. Nejsem tu jen já Čech, ale i američan, holandsko, polsko, Litva a spousta severských zemí. Prohodili jsme pár slov a před osmou jsme vyrazili do největší nemocnice v Nairobi (kde pracuje kolem 5300 doktorů). Kenyatta National Hospital mě překvapila velkým množstvím pacientů, kteří se tu už skládali do front a čekali, až na ně příjde řada.

Doktor Kinoti Ndege nám udělal přednášku o epilesii v Keni. 800.000 lidí bojuje s epilepsií a často kvůli tomu příjde o práci nebo školu. Projekt Youth on the Move jim pomáhá s touto chorobou a snaží se jim přinést zpátky normální život.

Z nemocnice jsme pak navštívili jedno z center Youth on the Move, kde jsme poznali epileptiky – Atito, Felista, Rhoda, Sharon a Suzy. Ti nám povyprávěli jejich život s epilepsií a jak se s tím naučili žít. U některých se dokonce díky tomuto projektu zatím již rok fyzicky neprojevila epilepsie. Jsou to super lidi a bylo to s nima fajn, dokonce nám na úvod zazpívali písničku jejich problémech – lidé s epilepsií se tu setkávají hodně s diskriminací. Poté jsme si dali oběd (nevím, co přesně to bylo) a mohli jsme vyrazit navštívit další projekt.

*iHub_ je inovační hub pro komunitu zajímající se o technologii. Je to otevřený prostor pro vývojáře, investory, technologické firmy a hackery v Nairobi. Poznali jsme se tu s Jessicou Colaço. Je to střelená holka do IT nepohody 🙂 Byla v řebříčku TOP 40 žen v Keni. A něco jako *iHub_ bych klidně založil v Čechách.

Na fotce úplně vpravo

Poté už jsme zajeli na hotel, kde jsem se připravil na večeři do Pango Brasserie a řeknu Vám… Byla to lahoda! Smažené krevety, tomatová polévka, něco neznámého ale dobrého a nakonec parádní zákusek. Měl jsem co dělat, abych ty čtyři chody do sebe nasoukal. Chovali se k nám báječně a dobře jsme se všichni bavili. Celé to trvalo dvě hodiny a já potom přišel na hotel, dal si sprchu a šel spát. Zítra v pět hodin ráno jedeme na letiště, odkud poletíme do Kisumu.