Už se začíná stávat tradicí, že se každý rok v červnu objevím na týden v Cannes, kde naberu tolik inspirace, že z toho žiju po celý další rok. Ale hlavně se seznámím s neuvěřitelnými lidmi, se kterými jsem poté v kontaktu a znovu je potkám po roce opět v Cannes. Letos je to však jiné oproti předchozím rokům. Stal jsem se totiž členem Young Lions Creative Academy.
59. ročník přichází s akademií pro mladé kreativce, kteří chtějí prožít neuvěřitelný zážitek na největší reklamní události světa. Mým učitelem se stal Bob Isherwood, který se proslavil jako kreativní ředitel agentury Saatchi & Saatchi, který své agentuře během 12 let získal přes 8.000 ocenění, získal Clio za celoživotní dílo a tak bych mohl pokračovat dál. Dá se tedy říct, že je to žijící legenda a já mám tu čest být jeho žákem.
Ale nejdřív se musím vrátit do Prahy, odkud jsme vyrazili. Na cestu mi má soulmate/přítelkyně napekla muffiny a dala mi je do kreativního balení, takže jsem si tam vždycky šahal pro trocha inspirace, když mě přepadla chuť. Po Praze jsme nabrali mladé lvy, kteří vyhráli v soutěži Young Lions a jdou reprezentovat Českou republiku. V devět hodin večer vyrážíme.

Cannes Lions swet box

Cesta byla dlouhá a únavná, přesto jsme to přežili a dostali se do Cannes kolem jedné hodiny odpolední. Apartmán je krásný, ale trošku nepraktický. Přesto si nestěžuji, protože zde strávím minimum času. Vybalíme si a jdeme vyzvednout akreditační průkazky spolu s taškou plnou reklamních letáků na různé semináře, workshopy a samozřejmě katalog. Jdeme si dát večeři do restaurace La Pizza, kde dělají báječné pizzy. Společně jsme si dali Pepperoni, já si dal vodu a ostatní pivo (to mimochodem stálo 7,50 euro). Po jídle už jsme to zabalili, já šel spát a ostatní se podívali na fotbalový zápas Česko-Polsko.

Cannes apartment

Druhý den vstávám v osm. Ostatní už snídají, což mě překvapuje. Obvykle jsem vstával první já. Napíšu pohled a vyrážím ven ke své poštovní schránce, kterou jsem využíval po dva roky. Ale zjišťuji, že je pryč. Vyrážím hledat novou, mám štěstí u autobusového nádraží objevím rovnou dvě. Pak už jdu rovnou do Palais Des Festivals, kde vejdu do naší třídy. V 9:30 začínáme a každý se představí. Cítím trochu se zde trochu nejistě. Všichni už toho v reklamním světě hodně dokázali a nebo pracují v tomto oboru dlouho. Několik lidí dokonce pochází z různých poboček DDB. Je to skvělá parta lidí, proto tenhle obor miluju.

Bob Isherwood and Patrick Collister

Celé dopoledne se projdeme po paláci, kde nám ukážou, co kde je. To už bohužel dávno vím, ale přesto se tvářím zaujatě, abych nevzbudil pozornost, že mě tohle nezajímá. Po návratu do třídy na nás čeká oběd v podobě salátu, sendviče a zákusku. Konečně můžeme začít. Do třídy přišel Patrick Collister. Charismatický člověk se skvělým smyslem pro humor. Jeho přednáška nesla název The 7 Ideas. Jde o pomůcku, která pomůže kreativcům začít rychleji, vymyslet více nápadů, udělat lepší brief, lépe soudit, respektovat své vrstevníky, v nějakém případě nastartovat novou kariéru a nakonec pomoc agenturám vydělat více peněz. Technika sedmi nápadů je následující: Musíte [cenzurováno]… a nakonec myslet na to, že nápad a provedení není to samé.
Posledním dnešním bodem programu je seminář se kanadským atletem Georges St-Pierre, který je víc než jen mistr UFC (Ultimate Fighting Championship). Je to osobnost, jejíž značka překračuje svůj sport. Já sport nesleduji, takže jsem o něm nevěděl, ale je to velice zajímavá osobnost, která sice na povrch vypadá tvrdě, ale uvnitř je to inteligentní chlap (jeho životopis stojí za přečtení).

Cannes seminair

Pak nastala pátá hodina odpolední a první den v akademii skončil. Vyrazil jsem na apartmán, kde jsem si odložil věci a mohl odpočívat. Ne však na dlouho, poté jsme šli vyrazit vyzvednout dalšího spolubydlícího, který měl přijet autobusem a pak jsme vyrazili na večeři. Cestou jedné slečně z druhého patra spadla pantofle, tak se k ní vrhám, že je v pořádku a z legrace naznačuji, že ji hodím nahoru a vyrážím pak ke dveřím, ona se mezitím vydává dolů. V klidu odcházím a spolubydlící se smějou na celé kolo. Prej jsem si měl počkat na odměnu… Na jídlo opět volíme La Pizza, kde si tentokrát dávám Lasagne. Ale bohužel jsme natrefili na špatného číšníka, který se nechoval zrovna mile. Když se nás po jídle zeptal, zda budeme chtít ještě zákusek, tak jsme řekli, že později. On nám rovnou přinesl účet. Platíme a odcházíme na apartmán, kde na mě padá únava po dvou skleničkách rumu. Zítra k nám do akademie přijde režisér Shekhar Kapur.

Sdílet s ostatními: