Když jsem četl jméno Andreas Patenidis, tak jsem si říkal: Aha, další nezávislý spistovatel z amerického Brooklynu. Ale není tomu tak, jedná se o mladého spisovatele, který se narodil v Praze. Jeho matka je češka a otec řek. Supi mezi mrakodrapy jsou jeho druhým dílem (první kniha Veslovat ve Slovech je básnickou sbírkou). Své zkušenosti sbíral jako šéfredaktor anglického literárního časopisu GRASP a časopisu FFAKT. Podílel se také na Festivalu spisovatelů Praha, pro který připravoval rozhovory s autory. A já jsem měl nyní možnost si přečíst jeho nejnovější dílo Supi mezi mrakodrapy.

Děj knihy se soustřeďuje na události napříč třemi generacemi. Hlavní postavou je ale bezesporu syn druhé generace imigrantů Alex, který se vydává společně s nervově nestabilní přítelkyní Laurou na dlouhou cestu autem. Během cesty, kterou tento pár podniká, vypráví Alex o svém problematickém vztahu k otci a skrze příběhy, které vypráví mění prostor okolo sebe v něco nevšedního a neopakovatelného. Jejich životy se odehrávají v záři neonů benzinových stanic, v odlesku karoserií aut, která míjejí, v horkem rozechvěné tváři krajiny okolo.

Musím říct, že na českých autorech se mi strašně líbí myšlenkové pochody, které do svých děl dokáží hezky vepsat. Myšlenky, které vám normálně běhají hlavou rychlostí světla, jsou nyní napsané na několik desítek stránek a vy tak můžete mezi jednotlivými myšlenkami listovat dle libosti. Tento styl psaní nepodněcuje vaši fantazii, vy se přímo v té fantazii nacházíte.
Vybavujete si tak své vlastní vzpomínky, když jste nad něčím dumali a sami si vytvářeli ve své hlavě příběh. Andreas však tyto myšlenky nenechal utéct, on je převedl na papír a vznikl tak krásný příběh, který vás udrží od začátku do konce během jednoho dne ve stínu někde u vody. A až skončíte, odcházíte domů a uvědomíte si, že se vám v hlavě přehrává příběh stejně, jako byste ho sami prožili. Kniha se tak stane součástí vašich myšlenek a už vás nikdy neopustí…

Sdílet s ostatními: