Originalita je postavená na zatajení zdrojů, odkud jste čerpali vaše nápady.

Dobře, pojďme si to říct na rovinu. Neexistuje tu nic jako originalita.

„Originální“ je jedním z nejvíce pohoršujících slov, které kreativní člověk může použít při popisu tvůrčí práce, „kopie“ je samozřejmě druhé v pořadí. Jsou to jedny z nejvíce nesmyslných slov ze slovníku kreativce. Podle definice totiž není ve skutečnosti nic originálního.
Říká se, že Bůh byl posledním tvůrcem všeho a my ostatní jen opisujeme. A pravdou je, že všechno, co jsme kdy vytvořili, je založené na něčem, co už tu bylo. Musí tomu tak být. Nic se totiž neděje ve vzduchoprázdnu a nejméně ze všeho právě kreativita a nápady.
Nápady se vypůjčují, rozvracejí, míchají, rozvíjejí a odráží z jiných nápadů.
Takže je drzost říkat, že vaše nápady jsou originální. Ve skutečnosti hodnota nápadu je v tom, jak čerpáme inspiraci ze světa kolem nás a interpretujeme ji způsobem, jak jsme to ještě nikdy předtím neviděli.
Být odlišný a odvážný je důležité. Ale originální?

Ne.

Krást bezostyšně něčí myšlenku je špatné, ale myslet si, že váš nápad je originální, je taky špatné. Váš nápad existuje pouze ve vztahu k jinému nápadu. Všichni stojíme na něčích ramenou s nadějí, že uvidíme dál.
Cynik by řekl, že originalita závisí na zatajení vašich zdrojů, ale jak se v budoucnu dozvíte, já cyniky nemám moc v lásce.
Takže spíš než originální používám mnohem lepší slovo:

SVĚŽÍ

Kreativita musí zpochybňovat, vysvětlovat a inspirovat náš pohled na svět. Abyste dosáhli té svěžesti, tak si sami sobě položte následující otázky:
Donutí mě tento kus kreativní práce zastavit se? Všiml bych si toho hned? Donutí mě se podívat na problém jinak? Probudí ve mně zájem o dané téma, přehodnotím kvůli tomu svůj názor?
Způsobí dílo a jeho proces tvorby mé vnímání světa jiným, pokrokovějším, inspirujícím nebo promyšlenějším způsobem? Donutí mě k akci?

Těmito otázkami se dostanete k jádru věci a čeká vás dlouhá cesta, než se dostanete do bodu, kdy na všechny odpovíte ano.

Sdílet s ostatními: