Proč jsou Češi agresivní národ

Když minulý rok vypukla uprchlická krize, tak mě překvapilo chování některých mých přátel, kteří se snadno nechali manipulovat médii. Nikdy předtím je nic takového nezajímalo (uprchlíci tu vždycky byli, jsou a budou) a najednou to řešili při každé příležitosti. Pak se mi do ruky dostala kniha Anatomie lidské destruktivity, kde vysvětluje Erich Fromm vlastní pojetí destruktivity a různých forem agrese a poukazuje na podmínky vzniku takového chování. Tam jsem narazil na odpověď (a nápad na bulvární nadpis článku).

Češi se nudí.

Naše kultura evidentně neplní správně svou funkci, a proto Češi hledají jiné způsoby, jak se zbavit nudy. Jedním z prostředků, které lidi používají, aby zapomněli na svou nudu, je alkohol. Podle různých statistik patří spotřeba alkoholu v České republice k nejvyšším na světě a každý Čech vypije ročně v průměru 13 litrů čistého alkoholu.

Mezi méně známé jevy, kterými se projevuje intenzivní nuda Čechů, je skupinový sex, provozovaný takzvanými swingers. Odhaduje se, že se jedná zejména o příslušníky střední vrstvy, kteří jsou většinou ve svých politických a náboženských názorech konzervativní. Jejich hlavním životním zájmem je společenský sex několika párů, které nesmějí být vzájemně spojeny sňatkem. Hlavní podmínkou je, aby se nevytvořila žádná emocionální vazba a aby se partneři stále měnili.

Tito lidé údajně před začátkem svých aktivit cítili takovou nudu, že jim už nepomohly ani dlouhé hodiny sledování televize. Osobní vztahy mezi manželskými partnery byly takové, že už nebylo nic, co by si mohli sdělit. Tato nuda se poněkud zmírnila neustálými změnami sexuálních podnětu a jejich manželství se prý dokonce “zlepšila”, protože nyní mají aspoň téma rozhovoru – totiž své sexuální zkušenosti s jinými muži a ženami. Swinging je poněkud složitější obměna manželské promiskuity, která nepředstavuje nic nového. Nové je možná systematické vyloučení citů a představa, že skupinový sex je prostředkem “k nápravě únavy z manželství”.

Jiným drastičtějším prostředkem, jak se zbavit nudy, je užívání drog, které začíná u teenagerů a pokračuje do pozdějšího věku hlavně u lidí, kteří nejsou sociálně zakořenění a nemají zajímavou práci. Mnoho lidí beroucích drogy, zvlášť mladých, upřímně touží po hlubších a opravdovějších požitcích. Řada z nich projevuje skutečně kladný životní postoj, poctivost, touhu po dobrodružství a po nezávislosti a tvrdí, že užívání drog je jakoby “zapíná, rozsvěcuje” a rozšiřuje jejich obzor zkušenosti. Nepochybuji o tom. Užívání drog ale nemění jejich charakter, a proto neodstraní kořeny jejich nudy. Nevede k vyššímu stupni vývoje, k osobnímu růstu, toho lze docílit jen trpělivou, namáhavou prací na sobě samém, snahou o získání stále většího rozhledu, soustředění a sebekázně. Drogy v žádném případě nevedou k nějakému “osvícení během jedinečného okamžiku”.

Ale teď k tomu nejdůležitějšímu, kvůli čemu vznikl tento článek. Nebezpečným důsledkem nedostatečně kompenzované nudy je násilí a destruktivita.

Většinou se projevuje pasivně, zájem o zprávy týkající se různých zločinů, smrtelných nehod a jiných krvavých a krutých scén, jakými nás neustále krmí tisk, rozhlas a televize. Lidé reagují na takové zprávy dychtivě, protože se tímto způsobem nejrychleji vzruší a zbaví se tak nudy bez jakékoli vnitřní námahy. Při diskusích o účincích násilných scén v televizi a ve filmu se většinou nemluví o tom, že základním předpokladem, aby tyto scény účinkovaly, je nuda. Od pasivního vychutnávání násilností a krutosti je jen malý krok k různým podobám aktivního vyhledávání vzrušení, pramenícího ze sadistického nebo destruktivního chování. Rozdíl mezi “nevinným” potěšením z toho, když někdo někoho ponižujeme nebo zesměšňujeme, a spoluúčastí na lynčování je jen kvantitativní. V obou případech si znuděný člověk vytváří zdroj vzrušení sám, když ho nedostane už připravené a hotové. Znuděný člověk si často opatří své vlastní „mini-koloseum“, kde v malém inscenuje krutosti obdobné těm, které se předváděly ve skutečném Koloseu.

To může být i důvod, proč jsou akční počítačové hry tak populární. A to už nemluvím o let’s play záznamech na internetu, u kterých jsou někteří schopni trávit hodiny sledováním někoho jiného, jak hraje počítačové hry.

Takoví lidé nežijí příliš aktivně a nemají tolik zájmů. S jinými lidmi udržují jen povrchní kontakty. Proto doufám, že vám tento článek pomůže nějakým způsobem otevřít oči a zvážit to, jak „zabíjíte“ nudu vy. Popřípadě se rozhodnete najít nové koníčky.

Článek z velké části vychází z knihy Anatomie lidské destruktivity, kterou napsal Erich Fromm.