Physical Address

304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124

Jak Pixar využívá výzkum a data?

Je možné kombinovat výzkum, který nám přináší konkrétní data, a vlastní kreativitu? Jen málo lidí s tím má zatím zkušenosti. Existuje ale místo, kde dovedou tyto dva přístupy ideálně kombinovat. Tím je studio Pixar, kde propojili tvrdá data a tvůrčí myšlení při přípravě těch nejslavnějších animovaných snímků.

Člověk se již od nepaměti snaží vytvořit iluzi opravdového života. Leonardo da Vinci se například účastnil pitev, aby mohl co nejdůkladněji prostudovat lidské tělo – a své poznatky pak promítnout do co nejrealističtějších kreseb lidí. Animátoři studia Disney zase v době, kdy vznikaly filmy jako Sněhurka s sedm trpaslíků či Alenka v říši divů, kreslili postavy podle fotografií s opravdovými lidmi a rekonstrukcemi filmových scén.

alice-wonderland-classical-animation-kathryn-beaumont

V Pixaru však věřili, že cestou budoucnosti k vytvoření co nejdokonalejší iluze života bude počítačová animace. Ale v osmdesátých letech minulého století byla technologie počítačové animace ještě v plenkách. Postavy v kraťasu Knick Knack z roku 1989 nebo v prvním díle filmu Toy Story vypadají ještě trochu mimozemsky, ale s každým novým snímkem byl znát pokrok technologie i rozvoj jejího potenciálu.

Při snaze o dosažení co nejautentičtějších postav ve filmech se tvůrci nejprve zaměřili na co nejrealističtější ztvárnění vlasů, kůže nebo látek, ze kterých je ušito oblečení hrdinů. Čím víc se ale v Pixaru ponořovali do samotného vyprávění příběhů, začalo jim docházet, že diváci se neztotožňují s hrdiny jen díky realistickým vnějším prvkům – neméně důležité jsou totiž i ty vnitřní motivy. Chtějí poznávat, co si postavy myslí a co cítí.

Grafici z Pixaru se proto obrátili na psychologa Paula Ekmana, který jim pomáhal s výzkumem toho, jak se navenek projevují vnitřní duševní pochody člověka. Zkoumal například pohyb zorniček při různých mentálních úkonech. Třeba když se člověk snaží vybavit si v paměti vizuální vzpomínku, většinou obrátí oči vzhůru. Ale to není všechno! Když mluví pravdu, zpravidla se kromě pohledu nahoru dívá také doleva. Naopak když lže, stočí zrak více doprava. Dolů se dívá člověk v případě, že hovoří o svých pocitech.

eye-accessing-cues

Při animaci prvního dílu Toy Story se díky těmto poznatkům podařilo výtvarníkům vyjádřit řadu pocitů postav, a to pouze za pomoci pohybů zorniček. Diváci na to reagovali s nadšením. Tento způsob tlumočení pocitů postav směrem k divákům je od té doby součást všech pixarovských filmů. Emotivní pouto mezi snímkem a divákem rovněž vyzdvihuje jako charakteristický prvek animáků od Pixaru.

Tvůrci v Pixaru se opět obrátili na psychology při práci na filmu V hlavě. Chtěli vytvořit lokace, která odpovídají nejdůležitějším funkcím mozku a vizuálně mají ztvárňovat to, co se děje v lidské mysli. Například místo, kam se ukládají vzpomínky, kde vznikají sny nebo kde se rodí fantazie. Animátoři s pomocí psychologa Dachera Keltnera hledali vztah mezi psychickými pochody a jejich vnějším vyjádřením. Zjistili, že člověk je schopen více než 10 tisíc různých výrazů – ale jen méně než třetina se odvíjí od emocí.

emotional_mapping

Dále se inspirovali výzkumem Roberta Plutchika, který přišel s teorií osmi základních lidských emocí. Pixar z nich do filmu vybral pět nejvýraznějších, které ztělesňují rozdílné pocity ve filmu V hlavě.

paul-ekman-lie-to-me

Každá emoce má svůj typický vnější projev. Například hněv lidé na celém světě ztělesňují sepnutím rtů. Při pohrdání je nejčastějším projevem úšklebek v koutku úst. Strach vyjadřuje nadzvednutí obočí a stažení dolních víček. Zhnusení člověk projeví vyhrnutím horního rtu. Štěstí vyjadřuje nepřekvapivě úsměv a u smutku je to přesně naopak. Překvapení prozrazují otevřená ústa.

Tady můžete vidět, jak je důležitý vědecký a praktický výzkum při tvůrčí činnosti. Na závěr bych rád dodal, že tvůrci v Pixaru například při práci na filmu Auta strávili spoustu hodin sledováním všeho okolo světa aut a motokár. Při přípravě filmu Hledá se Nemo se vydali na prohlídku Velkého korálového útesu. V případě Toy Story šlo o méně příjemný zážitek, protože vyrazili pro inspiraci na smetiště.

Video verzi tohoto článku najdete na mém YouTube kanálu. Budu rád, když se na video podíváte a dáte mi feedback.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *