Fashion and me

Po dlouhé době zde na blogu přidávám další kategorii, ale kdo ví, jak to s ní nakonec dopadne. Fashion nebo-li móda tu byla, je a bude. Vyjadřuje se tím osobnost, ovlivňuje při rozhodování na přijimacích pohovorech a může způsobit zamilování se na první pohled…
Můj styl v dětství byl postaven rodiči na second handu. Na táborech pak starší kluci říkali, abych si vyndal tričko z kalhot a nosil ho volně. V posledním ročníku na základní škole se pak objevil kluk, který se přistěhoval ze zahraničí do Prahy a měl úplně jiný styl než ostatní. Spousta z nás ho začalo napodobovat. No a od té doby jsem si stavěl svůj styl sám.
Najednou jsem začal vyhledávat něco výrazného, čeho si ostatní všimnou a já si nějak získám jejich pozornost. Někde se ve mně vzala touha být středem pozornosti. Začal jsem objevovat Kenvelo a další módní obchody, kde jsem si vždy něco nakoupil a nosil dalších pár let, dokud se to nezničilo. Pak jsem poznal holku, která mi řekla, že každý by měl nosit jeden styl oblečení a nestřídat to. Šli jsme spolu na nákupy a já začal nosit svetry a polotrička, které jsem předtím nikdy na sobě neměl.
V roce 2010 jsem poznal New York a nové styly módy, které byly doposud pro mě nepoznaným. Nakoupil jsem si košile, kalhoty, brýle a spoustu dalších věcí, které mi v Praze po celý další rok vychvalovalo spousta lidí. Do té doby, než se trend košil o rok později přesunul i do České republiky. To měl pak kostkovanou košili každý, ale já byl náhodou v Paříži a objevil oblečení, které jsem v Čechách neviděl. Hned jsem si ho koupil a rovnou s ním pak letěl domů. Narážel jsem na pohledy lidí, z kterých ani nebylo čitelný, co si vlastně myslí. Až jsem se ukázal přátelům a známým, kteří sice taky šokovaně koukali, ale vychválili mě, že mi to sluší.

O měsíc později narazím na článek od @fremycz, kde se zmiňuje o blogu A Cup of Style a já si uvědomuji, že na fashion blogy narážím vlastně všude. Vždyť sleduji již delší dobu i tonbogirl a “fashion” je víc než jen móda. Dva roky za sebou chodím na CODE:MODE, kde závidím holkám, že se pro ně vyrábí tolik věcí a pánská móda tam má věnováno minimum oblečení jako jsou boty a trička. Což se doufám brzy změní. Teď jsem se vrátil z Paříže, kde jsem byl na výstavě Stanleyho Kubricka, o které se zmíním v dalším článku a při té příležitosti jsem si koupil opět něco na sebe, takže se dočkáte brzy i fashion příspěvku.