Physical Address
304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124
Právě ležím v posteli svého hotelového pokoje Carlton Arms hotel a sepisuji první dojmy z cesty do New Yorku.
Můj pokoj doslova srší láskou, ale já jsem tu zcela sám. Během té dlouhé cesty z Prahy do New Yorku mi bylo jasně naznačeno, že jsem samotář a nejspíš jím zůstanu navždy. Již při nástupu do letadla jsem si všiml, že jsou všichni ve dvojicích a skupinkách – prátelé, manželský pár seniorů, čerstvě zasnoubený pár, matka s dítětem apod. Já tomu nevěnoval velkou pozornost. To zamyšlení mi vštípili až u kontroly na JFK letišti v New Yorku. Ptali se mě, zda cestuji sám. Odpověděl jsem kladně. Zbystřili pozornost a podívali se do fronty za mnou, zda opravdu nikdo se mnou neletěl. Pak se tedy zeptali, jestli tu mám nějaký známý. Neznám nikoho… Teď už na mě začali pohlížet s podezřejním, zda tu něco nekalého neplánuji. Probíhal delší výslech, kde jsem vše vysvětlil (Původně, jsem měl jet s někým, ale to padlo. A řekl jsem, co vlastně v New Yorku mám ve skutečnosti v plánu.) a byl klid.
Dostat se z letiště do centra nebyl vůbec žádný problém. Cestu znám díky Google street view nazpaměť a hotel jsem tedy našel bez problémů. Rezervace byla zajištěná a já si navíc mohl vybrat jeden ze tří pokojů. Nakonec jsem si vybral pokoj ve čtvrtém patře s výhledem do ulic New Yorku. Jeden ze zbylých pokojů byl nábožensky založenej – kresby modlících se lidí. A druhý byl šedivě depresivní. Když už mi vštípili značku samotáře, vzal jsem si pokoj lásky. Navíc mě New York přivítal deštivým počasím, tak proč nemít v pokoji vlastní slunce.
Rychle jsem si vybalil věci z kufru a šel do ulic kontaktovat po internetu známé, že jsem v pořádku. Najít volnou wi-fi síť bez hesla byla ale fuška. Hledáním jsem došel až do Grand central a odtud podle mapy došel do Public library, kde podle očekávání měli volné připojení k internetu. Všechny jsem kontaktoval a mohl si ještě v klidu projít část Manhattanu. Od Rockefeller centra přes Bryant park a po páté Avenue zpět do hotelu.
Na rohu pod hotelem je pizzerie, tak jsem si jednu koupil a s výhledem na noční New York povečeřel…
Pokračování zítra…
to s tim cestovanim o samote je docela drsny. opet krasne fotecky.
Nás na JFK taky nejdříve nechtěli pustit. Podezření v nich vzbudila (podle nich) malá zavazadla. Měli jsme jeden malý batoh na osobu na 5 dní a oni nemohli uvěřit, že to je vše, takže nás nejdříve přesvědčovali, že jsme měli i kufry, pak že jsme uprchlíci a v NY chceme žít, ale nakonec nás pustili. :))
Ja sem slysel, ze nekdo se rozhodl na otocku podivat do US a vzal si s sebou doslova jenom kreditku a taky mel hodne co delat, aby je presvedcil, ze odtama hodla take odjet.
Jinak zapisky super, nemuzu se dockat, az v srpnu taky odletim. Ale “bohuzel” do Kalifornie, do NYC se budu muset nekdy podivat sam. Taky s sebou budu ale mit jen maly kufr, fotak a kreditku. Nema smysl cokoliv kupovat tady 😀
rionka: Jsem rád, že fotky nezklamaly.
El Aldio: Dokážu si představit, ale hlavně, že to dopadlo dobře.
jiripavlik: Tvůj odlet závidím. Kalifiornii bych možná bral víc než New York, ale jsem na vážkách. Navíc si užiješ spousta plážových krasotinek 😉 Foťák rozhodně vem, chci vše vidět!
[…] This post was mentioned on Twitter by Viktor Hanáček, kryspin. kryspin said: přepsal z deníku svůj první den v New Yorku https://iam.kryspin.net/new-york-den-prvni/ […]
To zase jo, ale precejen jsem v podstate vyrostl na serialu Pratele, tak to trochu zamrzi. Na druhou stranu, San Francisco ma take svoje kouzlo… dodnes je jedna z mych nejblibenejsich automobilovych honicek ta z filmu Skala, kde Cage honi ve Ferrari Conneryho v Humvee po tech prudkych ulicich, ktere jsem jako maly prijizdel v Midtown Madness 2 😀
Fotky urcite budou, uz mam fotoblog pripraveny ke spusteni, jen odletet. Dal bych sem odkaz, ale nechci nikoho odradit nudnymi clanky o tom, jak se ten pobyt vubec vyrizuje 😀
Jinak ten hotel jsi nasel nahodne nebo jsi na nej dostal tip? Je dost takovy netypicky, to se dneska ceni.
Jj, Skálu znám. :)) Já jsem taky psal články o přípravách a naopak jsem nikoho neodradil. Spíš jsem díky tomu získal do komentářů další tipy a nápady, které mi pomohly. Já původně chtěl být v hotelu Chelsea, což byl můj sen. Ale to se nepodařilo a tak jsem googloval až jsem našel tohle.
hezkej blog.jen jsi zamlčel jakej byl vlastně účel cesty?
Děkuji. Účel jsem psal již mnohem dříve. Je to hlavně poznat město, které tak znám z filmů. Zlom byl s filmem New York, I love you a výstava Tima Burtona.
Skvělé, máš můj obdiv že takto cestuješ sám. Někdy mě to také láká, ne vždy k tomu jsou ale příležitosti.