I am Kryšpín

The diary of a creative thinker

Menu Close

Category: Lidé (page 2 of 8)

Michel Courtemanche

Mimika je důležitou součástí k vyjádření emocí. A také nám pomáhá se díky mimice bavit. Jistě znáte komiky jako Charlie Chaplin, Buster Keaton, Laurer a Hardy nebo Rowan Atkinson známý jako Mr. Bean. Už od dob němého filmu nás umělci bavili svými skeči, kde se nemluvilo. A mnozí si myslí, že toto umění zaniklo díky zvukovému filmu. Není tomu tak. I v moderní době se najdou lidé, kteří umí se svojí mimikou ve tváři hotové kouzla. Jedním z nich je kanadský komik Michel Courtemanche, který dokázal rozesmát moderátora tak, že nebyl schopen pokračovat v pořadu.

michel-courtemanche.jpg

Michel Courtemanche se narodil 11. prosince roku 1964 v kanadském městě Laval, Quebec. Je to herec a komediant, který měl stovky vystoupení “one-man show” v Kanadě, Francii, Belgii a Švýcarsku.

Jeho debutová one-man show nesoucí název A New Comic is Born měla přes pětset vystoupení a přinesla mu dvě nominace ceny Felix (kanadské ocenění pro umělce). To bylo v roce 1989. Jeho druhé vystoupení The New Adventures of Michel Courtemanche začalo v roce 1992 a dostalo se do divadel v celé severní Americe a v Evropě. Ze záznamů se potom udělal film (1993).

Díky úspěchu se objevil v několika seriálech (Secret Adventures of Jules Verne) a filmech (La Nuit de Noces, Karmina 2). Založil vlastní produkční společnost Encore Télévision, která produkuje Francouzsko-Kanadskou edici sitcomů nazvanou Caméra café.

Jeho styl humoru je založený na mimice spolu s kombinací zvukových efektů. U některých vystoupení dokonce vytváří vlastní zvukový doprovod svými ústy. A díky tomu je jeho humor mezinárodní a pochopí ho každý.

Na youtube se proslavil díky scénkám z televize RTL. První scénka se jmenuje Samurai.

Golf

Jeho dokonalou mimiku si můžete užít ve scénce Fotokabine.

Mojí oblíbenou scénkou je klaustrofobický a halucinogenní výraz.

A co teprve, když dospělý hraje mimino? Úžasný, škoda jen, že nerozumím mluvené části. Přesto první tři minuty scénky nemají chybu.

U dětí ještě zůstanu. Scénu Paternity považuji za jeden z nejlepších skečů, kde je příběh, smích a dokonce i slzy. Na youtube je rozdělená na dvě části.

Part 1

Part 2

A na závěr něco pro porovnání. Pro komiky je nejlepší školou scénka nazvaná neviditelné bubny. Komik prostě sedí na židli a dělá, že hraje na bubny. Tuto scénku mají jak Michel Courtemanche, tak Rowan Atkinson. Každý pojal tohle téma jinak a stejně se pobavíte u obou scének.

Michel Courtemanche – Le batteur

Rowan Aktinson – Final Bash

Annie Leibovitz

Celým jménem Anna-Lou “Annie” Leibovitz se narodila 2. října roku 1949 v Connecticutu jako třetí ze šesti dětí. Pochází ze židovské rodiny, kde její matka byla učitelka moderního tance a otec podplukovník amerických vzdušných sil. Díky otci, který byl vždy převelen na různá místa, se Annie dostala k fotografii. Během války ve Vietnamu se rodina přestěhovala na Filipíny, kde poprvé Annie začala fotit a zajímat se o fotografii. Na výtvarné škole v San Francisku vystudovala malbu a fotografii se přitom věnovala ve večerních kurzech. Během několika let se zlepšovala ve fotografování a mezitím vystřídala několik zaměstnání. K těm nejkurióznějším patří práce v izraelském kibucu v roce 1969.

annie-leibovitz.jpg

Již v roce 1970 její snímky otiskl hudební časopis Rolling Stone a o tři roky později byla jmenována jeho hlavní fotografkou. Zde fotila celebrity z hudebního průmyslu a dala tak časopisu jasný styl. Mezi její nejznámější práce patří snímky z koncertního turné kapely Rolling Stones v roce 1975 nebo slavný snímek Johna Lennona s Yoko Ono z 8. prosince roku 1980, který byl pořízen pěh hodin před jeho zastřelením.

johnlennon-and-yoko_annieleibovitz.jpg

Zlomem v jejím tvůrčím životě byl rok 1983, kdy začala spolupracovat s časopisem Vanity Fair, kde se stala hlavní portrétistkou. Každá hollywoodská hvězda touží po tom, aby je vyfotila právě Annie Leibovitz. Zde zaké poprvé objevila kouzlo aranžované fotografie. Hvězdy, které bývají středem fotografií, se kvůli Annie Leibovitz nechaly nafotografovat společně. Například na snímku Alpha List (Seznam Alfa), můžeme vedle sebe vidět Toma Cruise, Jacka Nicholsona, Brada Pitta, Hugha Granta, Matta Damona, Toma Hankse a další.

alpha-list.jpg

Mezi nejslavnější z nich patří zpěvačka a herečka Bette Midler zasypaná stovkami rudých růží, těhotná Demi Moore či Whoopi Goldberg ve vaně plné mléka.

whoopi-goldberg-annie-leibovitz.jpg

První polovinu jejího dospělého života Annie Leibovitz nezajímalo nic jiného než práce. Její velká láska přišla až v 39 letech. Susan Sontag byla slavná spisovatelka a teoretička fotografie, bylo jí 55 a Annie pro ni měla nafotit přebal knihy. Vztah obou žen trval patnáct roků, ale nikdy spolu nežily, i když bydlely v bytech naproti sobě. A veřejnost do svého života rozhodně netahaly. Posledních šest let společného života umírala Susan Sontag na leukémii, které v roce 2004 podlehla. I u toho byla Annie se svým fotoaparátem.

susan-sontag.jpg

Annie Leibovitz vydala už několik knih, její sestra Barbara o ní natočila dokument Annie Leibovitz: Life Through A Lens a stále fotí pro prestižní časopisy. Mezi poslední známé kolekce patří například Hollywood portfolio 2009, jež fotí každý rok.
Pozn. Annie Leibovitz vyfotila i českou osobnost a tuto poctu si zasloužila Martina Navrátilová.

leibovitz_navratilova.jpg

Jan Kaplický

Jan Kaplický je jeden z mála osobností se kterými jsem se setkal osobně. Poprvé jsem o něm slyšel ve škole, kdy nám Jana Hádková promítla dokument Jan Kaplický – profil. Jeho tvorba se mi líbí víc než známějšího architekta Rem Koolhaase.

Jan Kaplický vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V roce 1968 odešel do Velké Británie. Spolupracoval například s Renzem Pianem, Richardem Rogersem a Normanem Fosterem. V roce 1978 založil s Davidem Nixonem vlastní kancelář Future Systems, o deset let později se jeho partnerkou stala Amanda Levete. V průběhu 80. let společně rozvíjeli vizi možné budoucí architektury a stali se jedinou britskou architektonickou společností, která pracovala pro NASA. Jedinečná zkušenost a práce pro kosmický výzkum a znalosti materiálu i technologií ovlivňují praxi Future Systems dodnes. Je držitelem mnoha ocenění, z nichž nejznámější je nejprestižnější britská cena za architekturu Stirling Prize za stavbu novinářského centra na londýnském kriketovém stadiónu.

Nedávno uveřejnil The Independent přehled nejvýznamnějších moderních staveb na světě. Jan Kaplický je v něm zastoupen dvěma stavbami, Lord’s Media Centrem v Londýně a obchodním domem Selfridges v Birminghamu. Realizace Future Systems lze nalézt v Evropě, Asii i Americe, jejich projekty byly publikovány ve více než třiceti zemích světa. Respekt si vydobyl projekty i realizacemi, které se chovají šetrně k životnímu prostředí, aniž by rezignovaly na hledání nových forem architektury.

V březnu roku 2007 se stal Jan Kaplický vítězem architektonické soutěže na projekt nové budovy Národní knihovny na Letné v Praze. Jenže čeští politici a někteří další lidé se proti tomu obrátili zády a zamítli postavit na Letné knihovnu. Díky tomu odmítl Jan Kaplický cenu za přínos v oblasti výtvarného umění a architektury od ministerstva kultury.

Jan Kaplický zemřel 14. ledna 2009 v Praze. Náhle mu selhalo srdce, když procházel ulicí Československé armády nedaleko Vítězného náměstí v den, kdy mu jeho druhá žena Eliška porodila dceru Johannu…

Don LaFontaine

Proč je filmový trailer častěji lepší než samotný film? Pokud vám někdo bude tvrdit, že je to proto, neboť jsou v traileru všechny dobré scény, má jen poloviční pravdu. V téměř 750 000 televizních reklam, 5000 filmových trailerů vás totiž provází “Mr. Voice,” “Thunder Throat”, “The Voice of God” (Hlas boží), sám velký Don LaFontaine!

don-lafontaine.jpg

Donald LaFontaine se narodil 26. sprna roku 1940 v městečku Duluth v Minnesotě. Po vysoké škole nastoupil do armády. Po propuštění si našel práci v National Recording Studios zvukař. Později v roce 1962 byl přeložen do k producentovi Floyd L. Petersonovi, který vytvořil radio reklamu pro film “Dr. Strangelove”. Během let se společnost Floyd L. Peterson Inc. zaměřila i na reklamu ve filmovém průmyslu. LaFontaine a Peterson byli první, kdo vymyslel fráze, které stále domunují ve filmových trailerech; “In a world”, “A one-man army”, “No where to run, no where to hide and no way out” atd.

Největší zlom nastal v roce 1965, kdy vytvořili rádiovou upoutávku na film “Gunfighters Of Casa Grande” (viz. obrázek) pro společnost Metro-Goldwyn-Mayer. Těm se tak líbila, že po dalších 16 let namluvil tisíce spotů a stovky trailerů.

gunfighters_of_casa_grande.jpg

V roce 1976 se osamostatnil a založil vlastní produkční společnost – Don LaFontaine Associates. Jeho první zakázkou byl “The Godfather, Part II.” V roce 1978 ho požádali, zda by nespolupracoval s Paramount Pictures. Během tří let se mu začalo říkat “Voice” (Hlas) Paramountu. V roce 1980 byl jmenován více prezidentem společnosti, ale nezapomněl na svoji produční práci.

Paramount opustil v roce 1981 a přestěhoval jse z New Yorku do Los Angeles, opět znovu jako nezávislý produkční. Po dalších 25 let se LaFontaine vyšplhal na pozici krále voice-overů “King of Voice-overs.” Prvního září však přišla nečekaná zpráva o jeho smrti. Nastal u něj náhlý pneumotorax, tedy proniknutí vzduchu do pleurální dutiny, což je malý podtlakovaný prostor v okolí plic.

Na památku jsem pro vás vytvořil video, které je mix veškerého materiálu co jsem sehnal.

Mezi namluvenými spoty je i půlminotový spot na podporu Slovenského cestovního ruchu. Výroba tohoto spotu stála 1,17 millionů SK (28 837 Euro). Spot vznikl přestříháním starších videomateriálů a přidáním nových efektů a hudby. Namluvený je i v češtině, polštině a maďarštině. Jenže originál je jen jeden – anglická verze Dona LaFontaina.

© 2018 I am Kryšpín. All rights reserved.

Theme by Anders Norén.